Fibrilace síní (FS) je porucha srdečního rytmu, která může ovlivnit kvalitu života v souvislosti se zdravím. Na kvalitu života v souvislosti se zdravím může působit i užívání perorálních antikoagulancií, jak z hlediska léčebného přínosu nebo komplikací, tak z hlediska jejich užívání jako takových, kdy ovlivňují způsob života daného pacienta, tedy nutnost pravidelných laboratorních vyšetření i různá omezení ve stravování. Cíl: Určit a zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl při srovnání kvality života v souvislosti se zdravím osob užívajících antagonisty vitaminu K, warfarin a nová perorální antikoagulancia (novel oral anticoagulant, NOAC) rivaroxaban a dabigatran ve srovnání s pacienty neužívajícími žádné perorální antikoagulancium. Materiály a metody: Výzkumný projekt s použitím průřezové analýzy byl proveden na Klinice kardiologie Fakultní nemocnice Pauls Stradins v litevské Rize v období od října 2016 do června 2017. Účast v tomto výzkumném projektu byla nabídnuta osobám s vysokým rizikem nevalvulární fi brilace síní. V případě souhlasu s účastí byl s pacientem proveden ústní pohovor s dotazy na osobní anamnézu, demografi cké údaje, výsledky laboratorních testů i výsledky echokardiografi ckého vyšetření, výsledky modifi kovaného dotazníku SF-36 a užívaný typ NOAC. Údaje byly ověřeny na základě informací osobní anamnézy účastníka výzkumu. Ke statistické analýze byl použit software SPSS. Výsledky: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 218 pacientů (56,9 % žen a 43,1 % mužů průměrného věku 70,4 roku s průměrnou hodnotu skóre CHA 2 D 2-VASc 4,4. Warfarin užívalo 37,6 % pacientů, NOAC 33,0 %, žádná perorální antikoagulancia neužívalo 29,4 % účastníků výzkumu. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi průměrnými hodnotami dimenzí fyzického fungování při srovnání osob užívajících warfarin (průměr 95,85) nebo NOAC (průměr 124,57); p = 0,012. Statisticky významný rozdíl byl rovněž prokázán v dimenzi sociálního fungování při srovnání účastníků výzkumu užívajících warfarin (průměr 96,16) nebo NOAC (průměr 119,08); p = 0,026. Negativní korelace mezi věkem a fyzickým fungováním dosáhla nízké hodnoty (r = 0,23). Nebyla zjištěna žádná korelace mezi dobou od stanovení diagnózy fi brilace síní a výsledky. Závěr: Užívání NOAC koreluje s nejvyššími hodnotami skóre kvality života v souvislosti se zdravím; byl nalezen statisticky významný rozdíl oproti osobám užívajícím warfarin v dimenzi fyzického fungování (warfarin 95,85; NOAC 124,57; p = 0,012) i sociálního fungování (warfarin 95,16; NOAC 119,08; p = 0,026). Negativní korelace se skóre fyzického fungování dosáhla nízkých hodnot.

Fibrilace síní (FS) je onemocnění postihující mnoho lidí, zvláště starší osoby. U všech z nich je přítomno zvýšené riziko tromboembolické příhody. Ke snížení rizika se u těchto nemocných provádí antikoagulační léčba. K dispozici jsou dva typy antikoagulancií-antagonista vitaminu K warfarin a nová (neboli přímá perorální) antikoagulancia dagibatran a rivaroxaban. Protože osoby s FS obvykle mají několik dalších onemocnění a jiné komplikace, např. riziko krvácení a tromboembolie, užívají současně několik léčiv, což při jejich metabolické přeměně zvyšuje riziko lékových interakcí společných pro P-glykoprotein a CYP450. Větší pozornost věnovaná zdravotníky monitorování účinku farmakoterapie a edukace pacientů o nejčastějších lékových interakcích při užívání perorálních antikoagulancií by mohla pomoci zajistit bezpečnější a účinnější antikoagulační léčbu. Cíl: Defi novat a analyzovat nejčastější možné lékové interakce u perorálních antikoagulancií-warfarinu, dabigatranu a rivaroxabanu-nejčastěji podávaných vysoce rizikovým pacientům s FS v Lotyšsku. Materiály a metody: Na kardiologické klinice fakultní nemocnice Paulse Stradinse (Lotyšsko) se v období od října 2016 do června 2017 prováděla průřezová studie s následnou kvantitativní analýzou údajů získaných od vysoce rizikových nemocných s FS, kteří denně užívali perorální antikoagulancia. Po podepsání informovaného souhlasu pacientů se shromažďovaly jejich demografi cké údaje, zjišťovaly informace o pravidelně a často užívané medikaci a potravinových doplňcích. Výsledky laboratorních testů a echokardiografi ckého vyšetření byly zkombinovány s osobní anamnézou pacientů. Statistická analýza získaných údajů se prováděla s použitím softwaru SPSS Statistics. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 143 pacientů; z tohoto počtu bylo 46,2 % mužů a 53,8 % žen průměrného věku 69,7 (SD 9,9) roku. Z medikace jich 53,8 % užívalo warfarin, 16,1 % dabigatran a 33,6 % rivaroxaban. U 49,7 % pacientů bylo zjištěno zvýšené riziko možných lékových interakcí. U osob užívajících warfarin se nejčastěji jednalo o možné lékové interakce s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (20,8 %), s amiodaronem (16,7 %) a s inhibitory protonové pumpy (13,8 %). V případě pacientů léčených dabigatranem byly zaznamenány nejčastější potenciální interakce s inhibitory protonové pumpy (26,1 %), s amiodaronem (17,4 %) a s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (13,0 %). U pacientů užívajících rivaroxaban se jednalo o nejčastější možné lékové interakce s amiodaronem (29,2 %), s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (16,7 %) a s nesteroidními protizánětlivými léky (4,2 %). Závěr: Ze všech vysoce rizikových pacientů s FS bylo u 47,7 % zjištěno středně vysoké nebo vysoké riziko možných lékových interakcí, nejčastěji ve spojení s užíváním potravinových doplňků. Celkem 50,3 % pacientů užívalo antagonistu vitaminu K warfarin. Nejčastější možné lékové interakce ve skupině s warfarinem byly zaznamenány ve spojení s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (20,8 %) a am...

No abstract

No abstract