ÚvodSouhrnná produktivita faktorů je jedním z možných nástrojů používaných k hodnocení ekonomického vývoje. V nejjednodušší verzi měření produktivity se používají dva vstupy -práce a kapitál. Jako klasický vstup práce se používá zaměstnanost tedy počty osob nebo odpracované hodiny a tradičním vstupem kapitálu jsou stavy fi xních aktiv (zásoba fi xního kapitálu), kdy pro výpočet souhrnné produktivity faktorů se využívají především stavy čistých fi xních aktiv. I když je klasický přístup k měření souhrnné produktivity faktorů používán velmi často, jsou dnes k dispozici i nové přístupy. Cílem tohoto textu je ilustrovat alternativní přístupy ke vstupům do produkční funkce, které podle názoru autorů lépe odráží vývoj souhrnné produktivity. V oblasti vstupu práce se začíná projevovat potřeba zachytit také kvalitu pracovní síly. Tradiční vstup práce zahrnuje pouze čas strávený prací, nikoli schopnosti a dovednosti pracovní síly. Toho je dosaženo použitím služeb práce jako vstupu. Při použití rozkladu služeb práce na příspěvek složení pracovní síly a na příspěvek počtu odpracovaných hodin je možno odhadnout, jak dovednosti pracovní síly působí na souhrnnou produktivitu faktorů.Obdobný přístup lze aplikovat i v případě vstupu kapitálu, který se objevuje i v novém mezinárodním standardu národního účetnictví SNA 2008 nahrazující SNA 1993. Kapitálové služby nahradily stavy kapitálu. Hlavním přínosem je stejně jako u služeb práce větší odraz kvality aktiva z hlediska jeho vývoje v čase. Navíc na rozdíl od stavů kapitálů jde o intervalový ukazatel, a tak je jeho použití z hlediska přínosu k vývoji přidané hodnoty vhodnější.Souhrnná produktivita faktorů je v případě použití indexní metody, kterou upřed-nostňujeme, odhadnuta jako reziduální složka zahrnující celou řadu různých vlivů, ať už jde o technologický pokrok, vliv vzdělanosti nebo třeba i statistickou chybu.Analýza různých přístupů je provedena na údajích

No abstract

ÚvodSymetrické input-output tabulky, které jsou součástí systému národních účtů, představují významný analytický nástroj využitelný pro řadu ekonomických (ekonometrických) modelů umožňujících při znalosti technicko-ekonomických vztahů hodnotit dopady různých událostí na ekonomiku (Hronová, 2009). Zatímco tabulky dodávek a užití zobrazují spíše strukturu národního hospodářství ve smyslu prezentace struktury produkce a mezispotřeby podle odvětví, představují symetrické input-output tabulky spíše možnost poskytnout odpovědi na otázky typu "jak se změní agregátní nabídka, pokud se změní agregátní poptávka vyvolaná určitými exogenními vlivy". Exogenními vlivy mohou být například různé vládní zásahy v podobě změn daňových sazeb či regulace, dále podpora investic, podpora hypoték, environmentální zákony a nové technologie, jak uvádí například (Vavrla, 2006). V České republice sestavuje symetrické input-output tabulky Český statistický úřad, který dosud publikoval tyto tabulky pouze v komoditním členění (produkt x produkt) za národní hospodářství jako celek a za kalendářní rok.Počet odpracovaných hodin představuje jeden z možných způsobů popisu vstupu práce do procesu produkce. Přibližně od 70. let 20. století byla provedena řada analýz, které vycházely z input-output modelů a byly zaměřeny na čas a jeho využití v rámci německé ekonomiky. Nutno podotknout, že analýzy sledovaly odlišné cíle, neboť se věnovaly trhu práce a pracovním oborům.