Východiska: Úzkost, deprese a psychologický distres jsou časté syndromy u pacientů v po kročilých stadiích nádorových nemocí. V kontrastu s tím však tyto symptomy explicitně ne monitorujeme a jejich management je většinou jen na úrovni farmakoterapie. Vzhledem ke komplexitě etiologie těchto symptomů je pouze bio medicínský přístup nedostatečný a ne efektivní. Materiál a metody: Prezentujeme výsledky longitudinálního hodnocení symptomů psychického distresu, úzkosti, deprese a pocitu kvality života vzešlé ze souboru 126 pacientů léčených paliativní protinádorovou léčbou v rámci studie PALINT. Psychické symptomy byly hodnoceny v pravidelných intervalech pomocí dotazníků Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS); kvalita života byla hodnocena pomoci dotazníků The European Organisation for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire (EORTC QLQC30). Výsledky: Na začátku paliativní onkologické léčby byly klinicky významné hodnoty psychického distresu zjištěny u 32,6 %, úzkost u 35,9 % a deprese u 56,5 % pacientů. Po 2 a 4 měsících lze sledovat trend v podobě poklesu prevalence distresu (19,4 a 16,3 %), úzkosti (20,9 a 16,3 %) a deprese (46,3 a 46,9 %). Tento rozdíl ale nedosáhl statistické významnosti. Přítomnost symptomů úz kosti a deprese signifikantně negativně korelovala s celkovým pocitem zdraví dle dotazníku kvality života. Závěr: Vysoká prevalence úzkosti, deprese a distresu představuje silný argument pro zavedení plošného screeningu psychického distresu a systematické psychologické a psy chosociální podpory pacientů v celém průběhu onkologické léčby. Dotazník HADS se pro účely screeningu jeví jako vhodný nástroj. Klíčová slova paliativní léčba-úzkost-deprese Práce byla podpořena grantem MZ ČR AZV 1533590A.
1 Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno 2 Úsek klinické psychologie, Masarykův onkologický ústav, Brno Souhrn O přínosu integrace paliativní péče do onkologické praxe bylo v posledních letech publikováno několik klinických studií. Je zřejmé, že každý onkolog má ve své péči pa cienty s pokročilým onemocněním, které léčí nekurativní protinádorovou léčbou, kteří ale dříve či později zprogredují a budou potřebovat již "jen" symp tomatickou péči. Obzvláště u těchto pa cientů obvykle nabývají na významu komplexní potřeby v oblasti tělesných symp tomů, ale také v oblasti psychologické, sociální a spirituální. Každý onkolog poskytuje v rámci své klinické praxe v určitém rozsahu paliativní péči a každý se s tímto tématem potýká dle svých zkušeností a možností. Výzkumy z posledních let ukazují, že pro pa cienty a jejich rodiny je přínosné, pokud je souběžně s nekurativní protinádorovou léčbou do péče zapojen paliativní tým a výše popsané komplexní potřeby spojené s pokročilým onemocněním řeší společně s ošetřujícím onkologem v rámci poskytování specializované paliativní péče. Tento model tzv. časné integrace paliativní péče prokázal jednoznačný benefit v oblasti kvality života a racionálního využívání nákladných léčebných modalit. V českých podmínkách je tento model ovšem spíše výjimečný. Paliativní péče bývá většinou chápána jako léčebný přístup, který je indikován, až když byly vyčerpány všechny možnosti protinádorové léčby. Na případu 34leté ženy s diseminovaným kolorektálním karcinomem popíšeme možnosti integrované paliativní péče v reálné praxi.
Klíčová slovapaliativní péče -psychoonkologie -kolorektální nádory
Background/Aim: To evaluate the prognostic value of Response Evaluation Criteria In Solid Tumors (RECIST), modified RECIST and volumetric analysis in patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE). Patients andMethods: This single-center prospective cohort study included a total of 61 patients with HCC treated by transarterial chemoembolization (TACE). The response of TACE was evaluated on preprocedural and postprocedural CT by two radiologists using RECIST/mRECIST and volumetric response to treatment. Each response assessment method was used to classify the response as progressive disease, stable disease, partial response and complete response. Kaplan-Meier analysis with log-rank test was performed for each method to evaluate its ability to help predict overall survival and progression free survival. Interobserver variability and reproducibility was determined by the Pearson and Spearman correlation coefficients. Results: The median overall survival was 17.1 months and the median progression-free survival was 11.1 months. Volumetric assessment was proved to be a prognostic factor for overall survival (p<0.01) and progression-free survival (p<0.001), contrasting with RECIST and mRECIST. All three methods featured very small interobserver variability (p<0.001 for Pearson and Spearman correlation coefficients). The patients classified as having stable disease had a 3.8-fold higher risk of death than the patients classified as having a complete/partial response (HR=3.82; 95% Confidence Interval (CI)=1.32-11.02; p=0.013) and a 4.5-fold higher risk of progression (HR=4.46; p=0.002). Conclusion: The prognostic value of volumetric analysis in patients with HCC treated by TACE appears to be superior to RECIST and mRECIST, with a real impact in everyday practice.With more than 500,000 new cases diagnosed each year, hepatocellular carcinoma (HCC) is the fifth most common neoplasm in the world, and it is the third leading cause of cancer-related deaths. Chronic liver disease is the strongest risk factor for HCC; the most frequent causes are viral hepatitis (B and C) and alcohol abuse (1). HCC has a very poor prognosis due to minimal specific symptoms in the early stages of the disease. More than 60 % of patients are diagnosed with late-stage metastatic disease (2) with an overall 5-year survival rate <16% (3). According to the guidelines of the American Association for the Study of Liver Disease, one of the recommended therapies for unresectable intermediate HCC [Barcelona clinic liver cancer (BCLC) Stage B, multifocal HCC, or large carcinoma with no vascular invasion nor extra-hepatic metastasis and with a Child-Pugh score of A/B] is transarterial chemoembolization (TACE) (4, 5).
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.