As the development of the Internet and social media has led to pervasive data collection and usage practices, consumers’ privacy concerns have increasingly grown stronger. While previous research has investigated consumer valuation of personal data and privacy, only few studies have investigated valuation of different privacy aspects (e.g., third party sharing). Addressing this research gap in the literature, the present study explores Internet users’ valuations of three different privacy aspects on a social networking service (i.e., Facebook), which are commonly captured in privacy policies (i.e., data collection, data control, and third party sharing). A total of 350 participants will be recruited for an experimental online study. The experimental design will consecutively contrast a conventional, free-of-charge version of Facebook with four hypothetical, privacy-enhanced premium versions of the same service. The privacy-enhanced premium versions will offer (1) restricted data collection on side of the company; (2) enhanced data control for users; and (3) no third party sharing, respectively. A fourth premium version offers full protection of all three privacy aspects. Participants’ valuation of the privacy aspects captured in the premium versions will be quantified measuring willingness-to-pay. Additionally, a psychological test battery will be employed to examine the psychological mechanisms (e.g., privacy concerns, trust, and risk perceptions) underlying the valuation of privacy. Overall, this study will offer insights into valuation of different privacy aspects, thus providing valuable suggestions for economically sustainable privacy enhancements and alternative business models that are beneficial to consumers, businesses, practitioners, and policymakers, alike.

MMPI-2 je metoda, která má přinést komplexní pohled na osobnost člověka. Je primárně určená pro využívání v diagnostice a klinické praxi. V současnosti se však hojně využívá i v jiných oblastech, například v psychologii organizace, při výběrových řízeních atd. V České republice je metoda oblíbeným a hojně využívaným nástrojem i přes mnoho chybějících relevantních informací a otazníků, které se objevují při bližším zkoumáním metody. Nutno však podotknout, že minimálně v zahraničí dochází k tvorbě restandardizačních studí a dalšímu následnému vylepšování metody. Jako příklad by se dalo uvést, že v reakci na častou připomínku ohledně vysoké heterogenity škál a překrývání konceptů, které škály měří, došlo k restrukturaci klinických škálSoučasný stav inventáře by bylo vhodné podrobit bližšímu výzkumnému šetření se zaměřením se na popis reliability škál a validity celé metody. Z výše uvedených důvodů by se měla zvážit revize inventáře.