Aims The EURO-ENDO registry aimed to study the management and outcomes of patients with infective endocarditis (IE). Methods and results Prospective cohort of 3116 adult patients (2470 from Europe, 646 from non-ESC countries), admitted to 156 hospitals in 40 countries between January 2016 and March 2018 with a diagnosis of IE based on ESC 2015 diagnostic criteria. Clinical, biological, microbiological, and imaging [echocardiography, computed tomography (CT) scan, 18F-fluorodeoxyglucose positron emission tomography/computed tomography (18F-FDG PET/CT)] data were collected. Infective endocarditis was native (NVE) in 1764 (56.6%) patients, prosthetic (PVIE) in 939 (30.1%), and device-related (CDRIE) in 308 (9.9%). Infective endocarditis was community-acquired in 2046 (65.66%) patients. Microorganisms involved were staphylococci in 1085 (44.1%) patients, oral streptococci in 304 (12.3%), enterococci in 390 (15.8%), and Streptococcus gallolyticus in 162 (6.6%). 18F-fluorodeoxyglucose positron emission tomography/computed tomography was performed in 518 (16.6%) patients and presented with cardiac uptake (major criterion) in 222 (42.9%) patients, with a better sensitivity in PVIE (66.8%) than in NVE (28.0%) and CDRIE (16.3%). Embolic events occurred in 20.6% of patients, and were significantly associated with tricuspid or pulmonary IE, presence of a vegetation and Staphylococcus aureus IE. According to ESC guidelines, cardiac surgery was indicated in 2160 (69.3%) patients, but finally performed in only 1596 (73.9%) of them. In-hospital death occurred in 532 (17.1%) patients and was more frequent in PVIE. Independent predictors of mortality were Charlson index, creatinine > 2 mg/dL, congestive heart failure, vegetation length > 10 mm, cerebral complications, abscess, and failure to undertake surgery when indicated. Conclusion Infective endocarditis is still a life-threatening disease with frequent lethal outcome despite profound changes in its clinical, microbiological, imaging, and therapeutic profiles.

Left atrial appendage (LAA) aneurysm is an extremely rare anomaly. So far, less than one hundred cases only have been reported worldwide. Revelation modes are dominated by complications such as arrhythmias and thromboembolic events. We herein report a pediatric case of huge congenital LAA aneurysm with an original revelation mode that has never been described before in medical literature.

LVNC should be looked for at any dilated cardiomyopathy particularly in young patients. It requires a careful echocardiographic examination and sometimes CMR to confirm the diagnosis. It is characterized by severe systolic and diastolic dysfunction that would provide poor prognosis.

Myxoma is the most common primary tumor of the heart and can arise in any of the cardiac chambers. This paper reports A 50 -year-old woman without medical history and any cardiovascular risk factors was hospitalized for exertional dyspnea and palpitations from three months and signifiant weight loss. Transthoracic echocardiogram showed a giant left atrial myxoma mobile confined to the left atrium in systole, in diastole the tumor was seen prolapsing across the mitral valve into the left ventricle and partially obstructing it and causing severe functional mitral stenosis with a mean gradient of 21,3 mmHg. Severe pulmonary hypertension was confirmed by Doppler PAPs =137 mmHg. The patient was scheduled for cardiac surgery with good outcome.

Cílem této studie bylo zhodnotit kvalitu péče o nemocné se srdečním selháním ve srovnání se současnými doporučenými postupy na Klinice kardiologie Vojenské nemocnice Muhammada V. v Rabatu. Materiály a metody: Do naší retrospektivní studie byli zařazováni po sobě následující jedinci přijatí pro echokardiografi cky potvrzené srdeční selhání od ledna 2017 do března 2018 na Klinice kardiologie Vojenské nemocnice Muhammada V. v Rabatu. Pro analýzu údajů byl použit software SPSS 19.0. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 120 pacientů průměrného věku 66,42 ± 10,78 roku. Hlavním zjištěným rizikovým faktorem byla hypertenze následovaná kouřením a diabetem. Dyspnoe jako hlavní symptom byla uvedena v 97,5 % případů. Klinický obraz zahrnoval oboustranné srdeční selhání (83,3 %), levostranné srdeční selhání (80,8 %) a pravostranné srdeční selhání (38,3 %). Transtorakální echokardiografi e prokázala srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí u 68,3 % pacientů a srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí v 31,6 % případů. Koronarografi cké vyšetření, provedené u 52 pacientů, prokázalo ischemickou chorobu srdeční v 65 % případů. Za hlavní etiologické faktory byly označeny ischemická choroba srdeční (57,5 %), chlopenní srdeční vada (24,1 %) a arteriální hypertenze (38,3 %). Ve farmakoterapii jsou nejčastěji užívanými léky diuretika (97,5 %), inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) / blokátory receptoru AT 1 pro angiotenzin II (86,6 %), beta-blokátory (33,6 %) a spironolacton (70 %), kombinace sacubitril/valsartan a ivabradin u 1,67 % pacientů. Mezi další používané léky patří digoxin (11,2 %) a amiodaron (9,2 %) u pacientů s fi brilací síní a refrakterním srdečním selháním. Na kardiovaskulární rehabilitaci bylo odesláno 16,6 % pacientů. Výkony jako elektrická kardioverze ani strukturovaná terapeutická edukace všech pacientů se neprováděly. Nemocniční mortalita dosáhla 1,6 %. Závěr: Přes epidemiologické a klinické charakteristiky vykazuje námi popsaná skupina pacientů řadu podobných znaků, jaké lze nalézt v evropských nebo amerických registrech. Je třeba vynaložit maximální úsilí k optimalizaci medikamentózní léčby.