Salivary cortisol levels are a suitable objective marker of stress and can be used as a good predictor of occupational stress by public health services for the purposes of primary prevention.

Identifikace a kvantifikace nebezpečných vlastností chemických látek patří k základním krokům procedury posuzování a zvládání zdravotních rizik v pracovním prostředí. Získávání údajů z toxikologických a hygienických databází bývá někdy časově náročné a nemusí vždy naplňovat požadavek rychlého a komplexního posouzení rizikových vlastností látek. Prezentovaná práce popisuje český program (toXie), umožňující současné vyhledávání toxikologických informací v internetových databázích miXie, NIOSH Pocket Guide, NIOSH IDLH, NIOSH ICSCs, CSST RT a ILO ICSC. Program má za cíl zvýšení operativnosti v situacích omezené doby pro rozhodování a v procesu optimalizace výrobních variant z hlediska bezpečnosti práce.

Pracovní pohoda na pracovišti je nezbytnou podmínkou pro co nejvyšší výkon zaměstnanců. V současné době si praxe všímá většího počtu pracovišť typu open space, které jsou často v moderních budovách s proskleným obvodovým pláštěm. Napříč diskutovanými výhodami tohoto uspořádání pracovišť, jako je lepší týmová práce a lepší vzájemná komunikace mezi zaměstnanci, jsou v těchto administrativních budovách ve velké míře zaznamenané problémy a stížnosti na kvalitu vnitřního prostředí pracovišť. Z fyzikálních faktorů pracovního prostředí jde hlavně o nevyhovující mikroklima, špatné osvětlení, vzájemné rušení se hlukem a špatnou kvalitu vzduchu. Negativní působení faktorů prostředí na člověka zde může být ovlivněno i psychickým faktorem, vyvolaným ztrátou soukromí, nemožností si "vyvětrat podle potřeby", nesnášenlivostí klimatizace apod. Ve výsledku je dosaženo pravého opaku-ne týmová práce s maximální produktivitou, ale nižší pracovní výkon i zhoršené vztahy na pracovišti. Klíčová slova: ovzduší vnitřní-kvalita, větrání budov, open space pracoviště

Kvalita vnitřního prostředí je jeden z důležitých faktorů, které ovlivňují zejména zdraví, pohodu a pracovní výkon u dětí, mládeže i dospělé populace. Většinu svého života strávíme v budovách. Děti a žáci jsou vystaveni působení jednotlivých faktorů vnitřního prostředí v zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání. Z technického pohledu nyní dochází k masivním investicím pro snížení energetické náročnosti školních budov, ale ukazuje se, že tato opatření jsou jednou z příčin zhoršené kvality prostředí v těchto budovách. Je to v případech, kdy se provedou stavební úpravy vedoucí ke zvýšené těsnosti budov, omezí se tím možnost přirozeného větrání budovy, ale jak jiným způsobem zajistit dostatečnou výměnu vzduchu se již neřeší. Setkáváme se pak s řadou nespecifických obtíží, jako je např. únava během dne, pálení očí, špatné soustředění, problémy se spánkem apod. V dnešní době dochází k intenzivním diskusím o tomto problému v řadách odborníků i laické veřejnosti. Základní diskutovanou otázkou je, jak dostatečně větrat? I když požadavky pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov, tedy i požadavky na větrání, stanoví hygienické předpisy, jejich realizace přináší řadu problémů. Klíčová slova: ovzduší vnitřní-kvalita, větrání budov, škola VĚTRÁNÍ ŠKOL VENTILATION IN SCHOOLS OĽGA ŠUŠOLIAKOVÁ, ZUZANA MATHAUSEROVÁ Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí, Praha