The influence of pressure, temperature, and initial composition of the mixture on the equilibrium content of primary, secondary, and tertiary amines and unsaturated compounds was calculated for the reductive amination of ethanol, acetone, butyraldehyde, and cyclohexanone. Requirements of the world market were respected in choosing suitable process conditions.Lower aliphatic amines, with the exception of methylamines, are commonly prepared by so-called reductive amination of alcohols or compounds containing the carbonyl group. In this manner ethylamines are produced from ethanol or acetaldehyde, isopropylamine from acetone or isopropylalcohol, butylamines from butanol or butyraldehyde, and cyclohexylamine from cyclohexanol or from a cyclohexanonecyclohexanol mixture. The reaction is catalyzed by metals such as nickel, copper, or platinum. Where the starting material is a carbonyl compound, the rate is limited by the hydrogenation of itermediary imine:In reductive amination of alcohol the reaction rate is limited by dehydrogenation of the starting alcohol (Aonuma, 1962; Pasek and Richter, 1969). On the surfaces of metal catalysts at temperatures of 50-250°C , the reaction of alcohol with ammonia is represented by a series of reversible reactions:

No abstract

No abstract

Klíčová slova: hodnocení stavu povrchových vod -vodní útvar -reprezentativní profil -ekologický stavekologický potenciál -biologické složky -chemický stav -prioritní látky SOUHRNTento článek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost se souhrnnými výsledky hodnocení ekologického a chemického stavu, resp. potenciálu útvarů povrchových vod kategorie "řeka" a kategorie "jezero" za období let 2013-2015 v České republice, které byly v roce 2017 realizovány Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (dále VÚV TGM). Současně jsou zmíněny postupy a metody využité k realizaci hodnocení stavu vod. V závěru článku jsou uvedena konkrétní doporučení, jejichž zajištění umožní v maximální možné míře optimalizovat následné hodnocení stavu povrchových vod, které proběhne v roce 2019, přičemž právě toto hodnocení stavu povrchových vod bude jedním ze zásadních podkladů pro aktualizaci všech úrovní plánů povodí. Všechna prezentovaná agregovaná data vznikla zpracováním primárních dat z monitoringu povrchových vod, která na základě smluvních vztahů poskytly v roce 2017 jednotlivé státní podniky Povodí. Data o vybraných prioritních a prioritních nebezpečných látkách v biotě využitá pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod byla poskytnuta z monitoringu pevných matric, který zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). Vzhledem k rozsahu a povaze problematiky není cílem tohoto článku podrobnější analýza souvislostí, příčin a faktorů ovlivňující výsledky předkládaného hodnocení stavu útvarů povrchových vod jako rovněž srovnání s výsledky hodnocení stavu útvarů povrchových vod v prvním a druhém plánovacím cyklu.

No abstract