Aim: The aim of the study consisted in content validation of the defining characteristics, and related factors of the nursing diagnosis of Deficient fluid volume [Dehydration] (00027), from the perspective of neonatal nurses. Design: Content validation study. Methods: The defining characteristics of the nursing diagnosis of Deficient fluid volume [Dehydration] (00027) were evaluated with the help of the Fehring Diagnostic Content Validity Model. The set consisted of 125 experts/nurses. The significance of the defining characteristics was rated by the nurses on a Likert scale from 1 to 5. Data collection was carried out from March to September 2016. Results: seven characteristics from 32 were designated primary defining characteristics by the experts: decreased urine output, sunken fontanelle, change in skin turgor, dry mucous membranes, increased urine concentration, elevated haematocrit, and general appearance of exhaustion. 25 characteristics were designated secondary defining characteristics; 12 of which were characteristics from NANDA-I. Items such as: constipation, decreased pulse volume, cramps, absence of tears, and abdominal distension achieved a weighted score under 0.50. All from the group of related factors were defined as secondary by the experts. Conclusion: The set of experts regarded the primary significant characteristics for the determination of the nursing diagnosis of Deficient fluid volume [Dehydration] in newborns to consist in seven defining characteristics. All related factors were regarded to be secondary.

Aim: The objective of the review was the analysis of Czech and foreign literature sources and professional periodicals to obtain a relevant comprehensive overview of validation studies of nursing diagnoses in neonatology. Design: Review. Methods: The selection criterion was studies concerning the validation of nursing diagnoses in neonatology. To obtain data from relevant sources, the licensed professional databases EBSCO, Web of Science and Scopus were utilized. The search criteria were: date of publication -unlimited; academic periodicals -full text; peer-reviewed periodicals; search language -English, Czech and Slovak. Results: A total of 788 studies were found. Only 5 studies were eligible for content analysis, dealing specifically with validation of nursing diagnoses in neonatology. The analysis of the retrieved studies suggests that authors are most often concerned with identifying the defining characteristics of nursing diagnoses applicable to both the mother (parents) and the newborn. The diagnoses were validated in the domains Role Relationship; Coping/Stress tolerance; Activity/Rest, and Elimination and Exchange. Diagnoses represented were from the field of dysfunctional physical needs as well as the field of psychosocial and spiritual needs. The diagnoses were as follows: Parental role conflict (00064); Impaired parenting (00056); Grieving (00136); Ineffective breathing pattern (00032); Impaired gas exchange (00030); and Impaired spontaneous ventilation (00033). Conclusion: Validation studies enable effective planning of interventions with measurable results and support clinical nursing practice.

Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je uznávanou a sofi stikovanou metodou mimotělního oběhu, která je užívána v kritických nebo život ohrožujících stavech. V průběhu mimotělního oběhu může nastat mnoho komplikací nejen klinických, ale i organizačních a technických. Cílem literárního přehledu bylo posoudit časné a pozdní komplikace extrakorporální membránové oxygenace. Pro obsahovou analýzu bylo zvoleno 14 retrospektivních studií. Souhrn pacientů v analyzovaných studiích čítal celkem 7 165 pacientů na ECMO. Z toho bylo 6 193 pacientů na venoarteriální (VA) ECMO a 326 na venovenózní (VV) ECMO. Nejčastější komplikací ECMO bylo krvácení, poté komplikace renální, neurologické, infekční, vaskulární a v nejmenším zastoupení mechanické a technické komplikace. Znalost rizikových faktorů, prevence komplikací a jejich včasná identifi kace může pozitivně ovlivnit míru a kvalitu přežití pacientů na ECMO.

Průduškové astma u dětí zasahuje dýchací cesty a je charakterizováno vleklým neinfekčním zánětem průduškové stěny. Při včasné diagnóze a dostatečné compliance dítěte i rodiče je prognóza onemocnění a kvalita života dítěte uspokojivá. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat compliance rodičů a dětí s astma bronchiale při dodržování režimových opatření. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Ke zjištění dat byl použit polostrukturovaný rozhovor na základě zvolených okruhů týkající se dané problematiky. Výsledky: Dostatečná compliance vyžaduje znalosti rodiče v péči o astmatické dítě. Výsledky výzkumného šetření ukázaly spokojenost s edukací, od které se odvíjí samotná compliance. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší přítěží pro astmatické dítě je pravidelná medikace. U jednotlivých respondentů byly zjištěny nedostatky v oblasti compliance vyskytující se individuálně v odlišných situacích. Ukázalo se, že hlavní zásluhou správné spolupráce při léčebném režimu je komunikace mezi sestrou, lékařem a pacientem či rodinným příslušníkem. Závěr: Compliance při dodržování režimových opatření je individuální záležitostí každého nemocného či jeho rodiny. Každé nemocné dítě má jiné potřeby a rozdílně nastavenou terapii. To, co pro jedno dítě může být v terapii přínosem, pro druhé dítě může být přítěží. Výsledky práce mohou také přispět k lepšímu pochopení vedení života astmatického dítěte a jeho rodiny.

No abstract