11Trofické faktory lesních půd vykazují prostorovou i časovou diferenciaci. Jejich odraz ve zdravotním stavu lesních porostů souvisí se synergickým půso-bením stresorů, které existenci lesa ovlivňují. Nejvýznamnější změny ve výživě lesních dřevin byly zaznamenány především v regionech silně zasaže-ných imisní depozicí (PURDON et al. 2004). Krušné hory (338-1 244 m n. m., +5,5 až +2,7 °C, 900 až 1 200 mm) (CULEK 1996) představují region, kde v letech 1970-1977 v důsledku imisních škod došlo k rychlému snížení lesnatosti o 23,9 %. Poslední rozsáhlé přímé poškození lesních porostů SO 2 bylo v Krušných horách pozorováno v roce 1996 na ploše více než 10 000 ha (BRIDGES et al. 2002). Tato situace byla ovlivněna i nepříznivými meteorologickými vlivy, za kterých docházelo k dlouhodobé kumulaci znečištění v hřebenové části hor. Jako poslední období výrazného celorepublikového poškození lesů lze vymezit roky 1991-1994 provázené suchou klimatickou epizodou.Odumírání lesa bylo následováno snahami o jeho rekonstrukci. Náhorní plošina Krušných hor poskytovala ideální podmínky pro aplikaci mechanizované přípravy lesních stanovišť. Při používání bagrů a buldozerů při přípravě stanovišť pro obnovu lesa byla půda skarifikována, byly obnaženy imisemi relativně nezasažené půdní horizonty a byly vytvořeny uniformní reliéfy valů. Prostředí valů umožňovalo i opakovaný rychlý postup zalesnění a aplikaci chemické meliorace (PODRÁZSKÝ et al. 2001 Efekty mechanizované přípravy půdy před zalesněním jsou různé v závislosti na konkrétních stanovištních ekologických faktorech. V celé množině sledovaných půdních vlastností byly prokázány statisticky významné rozdíly při zohlednění aspektu různé techniky mechanizované přípravy FPs i v aspektech různé lokalizace ploch. Jako ovlivnitelné pouze v závislosti na různých stanovištních pomě-rech byly obecně zjištěny měrná hmotnost, kationtová výměnná kapacita (KVK), C ox , N t , NH 4 a Ca 2+ . Jako půdní veličiny striktně ovlivněné mechanizovaným rozpracováním valů byly zjištěny především pórovitost (p), minimální vzdušná kapacita (A min ) a obsah fosforu. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly pro hodnoty pH, objemové hmotnosti, retenční vodní kapacity (RVK), maximální kapilární kapacity (MKK) a obsahu humusových látek a Mg 2+ , které mohou být výsledkem diferencovaných dopadů rozpracování valů různými mechanizačními prostředky na různých lokalitách (tab. 5-7).Rozpracováním valů došlo v rámci svrchních půd-ních horizontů k nárůstu KVK. Byl zjištěn růst půdní reakce i růst koncentrací Ca 2+ a Mg 2+ . Mechanizace se výrazně projevila ve vlivu na měrnou hmotnost. V souvislosti s jejími změnami byly na jednotlivých PP změněny i obsahy humusových látek. V závis-losti na jejich hodnotě a na stavu KVK byly zjištěny i změny v toku mineralizovaného N-NH 4 . Obecně nízké hodnoty nesorbovaného N-NH 4 znamenají, že jeho významná část je naopak vázána buď v půd-ní mikrobiální biomase (STAMSEVICH 1972)

ABSTRACT:The soil is an irreplaceable component of forest ecosystems. Soil-forming processes directly influence element cycling (EC). Plant-soil interaction is a specific part of EC. Plant-soil interactions were observed on an example of natural spruce stand (NSS), semi-natural spruce stand (SNSS) and allochthonous spruce stand ( We evaluated the soil properties of H-and Ep-horizons at selected sites with Haplic and Skeletic Podzols and they were compared with the nutrient status of spruce. A method of the principal component analysis was used for definition of the basic hypotheses: (1) each forest stand is in specific and topically individual interactions with soil and these interactions influence its state, (2) the influence of forest management reflects in humification and in the nutrient status in plant assimilatory tissues. Cluster analysis calculated results comparable with the multivariate analysis of variance. The results show that the continuity of linear and multivariate statistical methods gives the approach to detection of the forest stage based on soil and plant tissue data.

Mature Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) stands affected by decline symptoms were selected in the northern part of the Hanušovická highland (Czech Republic) at Jeřáb Mt. foot and summit (1,003 m a.s.l.). Spruce stand (SS) 1 (700 m a.s.l.) was situated in conditions of the fir-beech forest altitudinal zone (FAZ). SS 2 (880-900 m a.s l.) was situated in conditions of the spruce-beech FAZ. Research plots (RPs) of the area 400 m 2 were selected in the stands according to the different level of damage and stand diversity. On the basis of the complex soil analysis it was proved that the soil environment could be a part of stress factors, influencing the predisposition of non-natural Norway spruce monocultures at mountain locations of the Krkonoše Mts.-Jeseníky Mts. elevation. High Al 3+ concentrations in soil mineral horizons were determined in a direct correlation with decline of stand enclaves on the selected RPs. The concentrations of Al 3+ and limiting content Mg 2+ make root systems exist mainly in H-horizons or Ae/Ep-horizons. This causes stand predisposition to climatic drought and drought episodes.