AbstraktČlánek se věnuje zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměn-ných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Zá-kladní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Autorka testuje výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV na vzorku tvořeném 87 respondenty z 6. až 9. ročníků. Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědo-mostí a proenvironmentálních postojů. Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměn-ných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Stejné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů. Nejpříznivěji ve smyslu pozitivního vlivu na afektivní složku se z volnočasových aktivit projevily aktivity zaměřené na pobyt v přírodě a sport. Ačkoli tyto výsledky nejsou reprezentativní, závěr nabízí nové výzkumné otázky pro další, rozsáhlejší šetření. Klíčová slova Environmentální gramotnost, demografické proměnné, environmentální vědomosti, 2-MEV AbstractThe contribution is devoted to investigating the impact of sociodemographic variables of the area on the cognitive and affective aspect of environmental literacy among 12-15 years old students in Žatec, Square 28 October 1019, district of Louny. The author tested two research instruments: MSELS and two-dimensional scales of 2-MEV on the research sample consisting from 87 respondents from 6 to 9th grades of these school. The study presents the results regarding the influence of gender, domicile, age of the respondents and their leisure time activities on the measured figures of environmental knowledge and proenvironmental attitudes. The relation between the knowledge and the attitudes was identified not too tight in contrast to medium-strong positive correlation between the two factors of 2-MEV scales. In the case of sex and place of residence (village/city) no significant effect was proved, either in one of the aspects. The identical conclusions were confirmed concerning

AbstraktPříspěvek prezentuje výsledky výzkumné sondy do environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. V rámci studie byla věnována pozornost třem aspektům environmentální gramotnosti, a to proenvironmentál-ním postojům, odhodlání k environmentálnímu jednání a reálnému environmentálně odpovědnému chování v běžných životních situacích. Na vzorku 67 respondentů z 6. až 9. tříd byl s využitím upraveného výzkumného nástroje, rozšířené a modifikované verze převzatého dotazníku, zjišťován vzájemný vztah jednotlivých složek environmentální gramotnosti a vliv pohlaví a věku respondentů na naměřené hodnoty vybraných aspektů. Souvislost mezi postoji a chováním, a to jak reálným, tak zamýšleným, nebyla prokázána, podobně se ani vliv pohlaví na vybrané složky environmentální gramotnosti neprojevil jako signifikantní. Naopak výsledky týkající se vlivu věku respondentů na jednotlivé aspekty přinesly pozoruhodnější zjištění, u postojů nebyl sice napříč ročníky zaznamenán výraznější rozdíl, avšak u sledovaných aspektů odhodlání k jednání a chování, tedy u vůle aktivně jednat ve prospěch životního prostředí a naplňování této vůle, hodnoty s narůstajícím věkem prokazatelně klesaly. Klíčová slovaEnvironmentální gramotnost, environmentální výchova, kvantitativní výzkum AbstractThe article presents the results of investigation into the environmental literacy of pupils between the ages of 12 and 15 attending elementary school in Žatec, in the district of Louny. The study was devoted to three aspects of environmental literacy: 1) environmental attitudes; 2) commitment to environmental behaviour; 3) real environmental behaviour in everyday situations. The authors took a sample of 67 respondents from Years 6 to 9 to explore the relationship of the particular components of environmental literacy -using tailored research tools, extended and edited versions of a questionnaire; and the effect of respondents' gender or age on the measured values of the three chosen aspects.

Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.

No abstract