No abstract

No abstract

Autoři reagují na kritiku P. Novotného (publikovánu v čísle 1 roku 2022) svého článku "Komparace kvality tzv. Teacher made testů s didaktickými testy a jejich vliv na úspěšnost žáků: případová studie", který byl v časopise Scientia in educatione publikován v čísle 2 roku 2021.

Příspěvek se zaobírá komparací didaktických testů a tzv. „teacher made testů. Hlavním cílem této případové studie je explorace diskrepancí ve skórování žáků na základě toho, je-li test stejného učiva tvořen pedagožkou nebo badatelem. Z toho důvodu autoři zjišťují: (1) kvalitu teacher made testů a didaktických testů vytvořených badateli ve vztahu k zákonitostem tvorby didaktických testů a (2) existenci spojitosti mezi výsledky žáků v rámci jejich procentuálního skórování v teacher made testech a didaktických testech. Za účelem naplnění cílů bylo sestaveno badateli 5 didaktických testů z témat, která žáci probírali ve čtvrtém ročníku 1. stupně ZŠ v předmětech vlastivěda a přírodověda, a byly komparovány s 5 teacher made testy vyhotovených pedagožkou. Studie poukazuje na nedostatečné kvalitativní aspekty teacher made testů (reliabilita,poměr subjektivně a objektivně skórovatelných úloh, poměr úloh vyžadujících nižší a vyšší kognitivní operace, způsob skórování). Přestože korelační analýza odhalila středně vysokou spojitost mezi procentuálním skóre žáků v teacher made testecha didaktických testech, očekávali bychom spíše spojitost blížící se absolutní hodnotě. Výsledky jsou diskutovány ve vztahu k současnému paradigmatu tvorby didaktických testů, dále je poukázáno na limity studie a zároveň jsou naznačeny potenciální cesty dalšího empirického směřování.