A reflection on the measure of fluorescence specificity of indocyanine green (ICG) in nonintubated pulmonary segmentectomy.

One of the standard procedures in gastrointestinal surgery is bowel part resection, which can be necessary for various reasons, such as an occurrence of a tumour. To perform this type of surgery successfully, tissue blood flow must be evaluated very clearly.Commonly, the most frequently used technique is the surgeon observing and making a macroscopic evaluation of intestine blood flow. Another approach is to use the indocyanine green (ICG) imaging method, which is sufficiently effective but quite expensive. There are some other techniques, such as pulse oximetry, visible light spectrophotometry and laser Doppler flowmetry, which can theoretically be used for this purpose but further studies of their applicability are still needed (Urbanavičius et al 2011).The main object of this study is, therefore, to evaluate = infrared thermography and temperature recovery observation as a useful technique for assessing the superficial tissue blood flow and identification of the intestinal resection lines and subsequent anastomosis creation. Infrared thermography backgroundIn the field of contemporary medicine, thermographic methods have a relatively wide application. They are used, for example, in the observation of neuropathies and ischemia in the limbs of diabetic patients (Hernandez-

No abstract

a tuberkulózy LF MU a FN Brno 2 Chirurgická klinika LF MU a FN Brno 3 Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno 4 Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Masarykův onkologický ústav, Brno Souhrn Východiska: Lymfangioleiomyomatóza (LAM) je vzácné systémové onemocnění, které se vyskytuje sporadicky (S/ LAM) nebo je součástí tuberózní sklerózy (TS/ LAM). Onemocnění je charakterizováno proliferací abnormálních buněk hladkého svalstva. LAM se klinicky manifestuje zhoršující se námahovou dušností a pneumotoraxy. Bývá zvětšení uzlin v abdominální a pánevní oblasti vedoucí k lymfatické obstrukci. LAM je asociována s angiomyolipomy v ledvinách. Dia gnóza je stanovena histologicky a/ nebo kombinací anamnézy a typického nálezu při vyšetření plic výpočetní tomografií s vysokým rozlišením. V histopatologickém nálezu je dia gnóza podporována nálezem charakteristických LAM buněk. Je to onemocnění progredující, s možností kauzální léčby inhibitory mTOR. Materiál a metody: Na našem pracovišti bylo v letech 2002-2018 sledováno celkem deset pacientek s LAM (osm S/ LAM, dvě TS/ LAM) a plicním postižením. Popisujeme jednotlivé klinické charakteristiky a naše zkušenosti s léčbou. Výsledky: LAM je prezentována na deseti případech s různým stupněm pokročilosti. Stanovení prognózy u konkrétního nemocného s plicní formou LAM je těžké. Nejlepším ukazatelem vývoje onemocnění je sledování hodnot plicních funkčních parametrů (usilovná vitální kapacita, usilovně vydechnutý objem za první sekundu, difuzní kapacita plic) v čase. V současné době jsou léčeni čtyři naši pacienti mTOR inhibitory, u všech vedla terapie ke stabilizaci plicních funkčních parametrů. Medián sledování byl 48 měsíců (12-132). Nebyl dosažen medián přežití, zemřeli jen tři pacienti. Závěr: Společná mezioborová spolupráce pneumologa, chirurga, onkologa a genetika je základem naší péče o pacientky s LAM. Terapie inhibitory mTOR vedla ke stabilizaci LAM u našich nemocných. Nežádoucí účinky léčby byly dobře zvládnutelné.