The study examines the prevalence of déjà vu in healthy Czech adults and explores its relationships with a number of variables: age, sex, neuroticism, depression, the degree of irritability in the limbic system, perceived stress, and finally attachment avoidance and anxiety. The participants were 365 healthy adults ranging from 18 to 70 years recruited in the Czech Republic (mean age = 29.05; SD = 11.17) who filled out online questionnaires. Déjà vu experiences were reported by 324 (88.8%) of them. Persons who experienced déjà vu were younger than the persons who had not experienced it. We found that sex, levels of neuroticism, depression, perceived stress, and attachment did not serve as predictors of experiences of déjà vu phenomena. Finally, those who had reported déjà vu experiences reported more limbic system irritability symptoms. We discuss the possibility that déjà vu reports together with other studied variables mainly reflect the participants' willingness to report "extraordinal" experiences.

Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu  ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální.

No abstract

The phenomenon of tandem nursing has not been much captured by psychological research. Tandem nursing is practiced by some mothers who follow the trend of attachment parenting. In tandem nursing, the mother breastfeeds both the younger and the older child at the same time. In-depth interviews were conducted with four women who claimed to practice attachment parenting and breastfed their toddler child together with their older sibling at preschool age. Interpretative phenomenological analysis (IPA) was used to analyze the data, and four main themes were identified: 1) Efforts to maintain breastfeeding at all costs – from the decline of breastfeeding in pregnancy to the sharp increase after childbirth to the ideal of self-reinstatement; 2) Mother in the middle – „I feel like I'm still…always in the middle…physically and mentally…between the children“; 3) Tandem nursing as a safeguard for the older child in the new family structure and the mother's efforts to support sibling relationships; 4) Support and criticism of tandem nursing leading to reinforcement of beliefs.