Kompetence k učení a možnosti jejího rozvíjení a hodnocení: vymezení pojmu a přehled současných přístupů

Abstract

Přehledová studie zpřístupňuje poznatky o kompetenci k učení a možnostech jejího rozvíjení ve výuce. Studie je rozvržena do dvou částí. První část se zabývá vymezením kompetence k učení v návaznosti na koncept (klíčových) kompetencí. S oporou o vybrané autory je kompetence k učení strukturována do dílčích dimenzí – (sub)dimenzí a je tak upozorněno na problém jejího pojetí jako multidimenzionálního konstruktu. Dále je poukázáno na zařazení jednotlivých dimenzí a (sub)dimenzí u vybraných autorů, což přináší další komplikace spojené s tímto konstruktem. U autorů jsou identifikovány tři přístupy k vymezení kompetence k učení prostřednictvím: (1) kvalit – charakteristik, (2) komponent – složek a (3) propojením kvalit a komponent (kombinovaný přístup). V druhé části studie jsou představeny čtyři domácí přístupy umožňující rozvíjet kompetenci k učení ve výuce. První dva představené přístupy (Výzkumného ústavu pedagogického) nahlíží na kompetenci k učení prostřednictvím „širší“ perspektivy (makroměřítko). Další dva přístupy (Chvála a Kasíkové a Institutu výzkumu školního vzdělávání) nahlíží na kompetenci k učení více zaostřeně (mikroměřítko) a umožňují i její hodnocení.

(Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: Proč si navzájem nerozumíme?

“…Rychen & Salganik, 2001;či Baartman et al, 2007;Hartig et al, 2008;v českém prostředí např. Knecht, 2014;Knecht et al, 2010;Lokajíčková, 2013;Skalková, 2005;Veteška & Tureckiová, 2008; aj.) a jejich srovnání samotné by vydalo na samostatnou práci.…”

Příležitosti k učení: odlišná/různá pojetí konceptu a jeho výzkumné využití

“…organizační formy a fáze výuky (Najvar, Najvarová, & Janík, 2009), podpora žákům v průběhu učení, charakteristika učebních úloh apod. (Chvál et al, 2012), nebo je zaměřena na speci ické oborově didaktické aspekty výuky: didaktické řídicí styly (Janíková, 2011), rozvíjení nadoborových kompetencí (Knecht et al, 2010), oborově speci ických kompetencí (Lokajíčková, 2013;Zerzová, 2012) nebo dovedností (Šebestová, 2011).…”