Treatment Challenges in Multiple Sclerosis – A Continued Role for Glatiramer Acetate?

Abstract

Earlier diagnosis, access to disease-modifying therapies (DMTs), and improved supportive care have favorably altered the disease course of multiple sclerosis (MS), leading to an improvement in long-term outcomes for people with MS (PwMS). This success has changed the medical characteristics of the population seen in MS clinics. Comorbidities and the accompanying polypharmacy, immune senescence, and the growing number of approved DMTs make selecting the optimal agent for an individual patient more challenging. Glatiramer acetate (GA), a moderately effective DMT, interacts only minimally with comorbidities, other medications, or immune senescence. We describe here several populations in which GA may represent a useful treatment option to overcome challenges due to advanced age or comorbidities (e.g., hepatic or renal disease, cancer). Further, we weigh GA's potential merits in other settings where PwMS and their neurologists must base treatment decisions on factors other than selecting the most effective DMT, e.g., family planning, conception and pregnancy, or the need for vaccination.

BTK inhibition limits microglia-perpetuated CNS inflammation and promotes myelin repair

“…MS is thought to be mainly driven by infiltrating immune cells [ 16 , 27 , 31 ] and thus, clinical intervention strategies have often focused on managing the activation, infiltration, and effector functions of peripheral immune cells [ 6 , 14 ]. While these therapies have shown to reduce the frequency of acute MS relapses, continuous deterioration independent of relapses termed chronic progression remains a treatment challenge [ 4 , 22 , 26 ]. Importantly, the parenchymal disintegration leading to progression is not limited to particular disease stages or forms such as secondary- or primary-progressive MS but rather occurs as an MS-intrinsic process early on in the disease [ 21 ].…”

A Validated HPLC-MS/MS Method for Quantification of Fingolimod and Fingolimod-Phosphate in Human Plasma: Application to Patients with Relapsing–Remitting Multiple Sclerosis

“…Disease-modifying therapies (DMTs) represent the standard care for RRMS, aiming to reduce the frequency and severity of relapses, extending the time intervals between relapses and slowing the progression to permanent disability [4]. Among the most prescribed first-line DMTs, interferon beta and glatiramer acetate are administered by injections and associated with injection-site reactions, poor patient adherence and moderate efficacy [5]. Novel oral agents with different mechanisms of action have been approved in recent years for the treatment of MS, both as first-and second-line therapies [6].…”

Internal comorbidities and complications of multiple sclerosis therapy -don't be caught off guard!

“…Mezi nejčastější komorbidity vyskytující se u pacientů s RS s vyšší frekvencí než v obecné populaci patří neurologické, psychiatrické, kardiovaskulární, metabolické a autoimunitní (7). Specifickou kapitolou jsou pak nežádoucí účinky a komplikace léčby (zejména infekce a malignity) v současnosti již více než 15 chorobu modifikujících terapií (DMT) využívaných u pacientů s RS (3,8).…”

“…zumabu a kladribinu)(3,8). Případné přerušení, oddálení či vysazení terapie je však nutné vždy nejprve diskutovat s ošetřujícím lékařem RS centra za pečlivého vyhodnocení možných přínosů a rizik pro konkrétního pacienta.Zvláštní opatrnosti je pak vzhledem k vysokému riziku rebound fenoménu (vzplanutí aktivity RS po vysazení imunomodulační léčby převyšující aktivitu před zahájením dané terapie) nutné dbát u pacientů léčených natalizumabem a S1P modulátory.…”

“…Pro mechanismus účinku, dávkování a podrobnější informace viz(3,38,43). Dále čerpáno z(8,44,45) VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(5):294-298 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz od jejich podání: u ocrelizumabu pět měsíců po poslední infuzi, v případě terapie alemtuzumabem nebo kladribinem lze očkovat nejdříve za šest měsíců po posledním pulzu léčby, eventuálně dříve, ale vždy za předpokladu normalizace krevního obrazu, po podání vysokodávkovaného kortikosteroidu je vhodné odložit podání vakcíny alespoň o čtyři týdny (42).…”