Trust us, we know what we are doing: Institutional Trust in Croatia during the Coronacrisis

Abstract

Low levels of trust in institutions in a post-socialist world is a relatively well documented finding across various disciplines of social science. Building upon this argument, the paper adds new insights to this discussion by contextualizing institutional trust in the midst of the COVID-19 pandemic in Croatia. Relying on the results from the national probabilistic sample, authors explore how three sets of predictors - socio-demographic variables, individual characteristics (i. e. motivational orientations of authoritarianism and social dominance) and participants’ experiences during the coronavirus pandemic determine the level of trust in public institutions. Results unequivocally showcase a fairly weak relationship between authoritarianism and social dominance orientation with institutional trust, unlike situational experiences, which play the most significant role in explaining levels of institutional trust. Contrary to authors’ expectations, adherence to measures and worries about catching the COVID-19 disease in the future were not predictive for institutional trust.

The Temporary Increase in Trust in Government and Compliance with Anti-pandemic Measures at the Start of the Covid-19 Pandemic

“…Vyšší míra důvěry ve vládu byla dávána do souvislosti s očekáváním obyvatel, že je a jejich blízké vláda svým konáním ochrání [Baekgaard et al 2020]. Výraznější nárůst důvěry ve vládu byl zaznamenán častěji u starších osob [Bovan et al 2021;Hegewald, Schraff 2020] a lidí se špatným zdravím [Olagoke, Olagoke, Hughes 2020].…”

“…Jedním z nejdůležitějších důsledků náhlého a prudkého nárůstu důvěry občanů ve vládu na počátku krize je větší legitimita vlády při vydávání omezujících opatření. Vysoká míra důvěry občanů ve vládu usnadňuje rychlé a efektivní čelení hrozbě během pandemické krize [Bovan et al 2021], protože vyšší důvěra lidí ve vládu souvisí s dodržováním vládních opatření [Falcone et al 2020;Pak, McBryde, Adegboye 2021]. Výzkum zabývající se dodržováním ochranných opatření v době krizí je poměrně rozsáhlý a důvěra ve vládu se ukazuje jako jeden z nejspolehlivějších prediktorů dodržování ochranných opatření [Bish, Michie 2010;DeYoung, Peters 2016;Han et al 2017;Rubin et al 2009].…”

“…Nezbytnost důvěry ve vládu pro fungování opatření je zřejmá především v situaci, kdy má vláda nízkou důvěru lidí a hrozí aktivní odpor. Ve veřejné debatě, jak uvádí Bovan et al [2021] v případě Chorvatska, poté zaznívají nejen názory nesouhlasné s postupem vlády, ale také podrývání legitimnosti vládních opatření, výzvy k jejich nedodržování či přímo k aktivnímu odporu vůči nim.…”

“…V návaznosti na předchozí výzkumy ukazující, že ohroženější skupiny obyvatel mají větší tendenci ke zvýšení důvěry ve vládu [Hegewald, Schraff 2020;Vaughan, Tinker 2009;Bovan et al 2021;Olagoke, Olagoke, Hughes 2020;Brück et al 2020;Gozgor 2021], bylo cílem tohoto článku zjistit, které charakteristiky obyvatel jsou spojené s větším nárůstem institucionální důvěry v době krize covid-19 v ČR. Druhá hypotéza, tedy že větší nárůst důvěry ve vládu souvisí s ekonomickým statusem, se potvrdila pouze částečně.…”

“…H2: Nárůst důvěry ve vládu bude výraznější u podnikatelů než u ostatních.Podobně jako obavy negativních dopadů pandemie na ekonomiku i obavy o zdraví jedince mohou souviset s nárůstem důvěry ve vládu. Třetí hypotéza vychází jak z prezentovaných teorií, tak výsledků zahraničních studií, kde byl zaznamenán nárůst důvěry ve vládu častěji u starších osob[Bovan et al 2021;Hegewald, Schraff 2020] a u lidí se špatným zdravím[Olagoke, Olagoke, Hughes 2020]. Z toho důvodu je očekáváno, že se hypotéza H3 potvrdí i v případě ČR.H3: Nárůst důvěry ve vládu souvisí s horším pociťovaným zdravím.…”