Věda a politika, vpravo, vlevo

Abstract

Barša (2023) oceňuje, že Latour nepředstírá schopnost dívat se na skutečnost svrchu, jakýmsi privilegovaným způsobem, a že je odhodlán nahlížet svět "zevnitř" a "zespodu". Jenže když Barša z odstupu zařazuje Latoura do systémů současného sociálněvědního uvažování a do politických souřadnic, sám se na něj přesně tak dívá. Svrchu, nezúčastněně a jaksi odjinud. Píše o Latourovi, nikoli latourovsky. Latourovo myšlení spíš representuje, než aby na něm participoval, abych parafrázoval větu z předposledního odstavce Baršova textu. Tím mne vlastně moc nebaví.Přesto se Baršou cítím oslovený. Když totiž svůj text pointuje úvahami o tom, že Latourovi není blízká ani revoluční levice, ani krajní konzervatismus, pomáhá si při tom tím, že ho zdlouhavě brání přede mnou. Přesněji: před tím, co jsem údajně napsal v jednom svém kritickém textu (Konopásek 2020a). 1 V něm jsem představoval knihu Zpátky na zem (Latour 2018) a na jejím příkladě jsem probíral složité a nejednoznačné vztahy mezi intelektuálním a politickým radikalismem.Pravda je, že tahle Latourova kniha se mi nelíbí. Považuji ji za slabou a nešťastnou. Jenže kvůli něčemu úplně jinému, než mi Barša podsouvá. K žánru polemiky patří figura "slaměného panáka". Autor přežene a trochu zpotvoří, co druhý říká, takže se pak proti němu může co nejostřeji vymezit. Aby se v tomhle úsilí nezesměšnil, musí znát míru. Barša přijatelnou míru dalece přesáhl. Prakticky všechno, co o mé recenzní eseji tvrdí, je ve skutečnosti jinak. Jako kdyby neuměl číst. Nebo nechtěl. V klíčových okamžicích mi dokonce vkládá do úst úplný opak toho, co píšu -a to nejen v onom krátkém pojednání, ale dlouhodobě.Chci prý Latoura skolit. Barša mne líčí jako "pistolníka", co asi touží po krvi a střílí od boku. Přehlédl, že moje výhrady se týkají jedné jediné Latourovy knihy, a že dokonce ani tu neodsuzuji šmahem. Že Latoura obecně ctím a že je mi blízký, lze vyčíst z téměř všech mých textů za posledních třicet let. Dotyčný text pro Vesmír jsem psal jako rozvedení závěrečné patové poznámky v pojednání o pojmu antropocén, které vyšlo krátce předtím (Konopásek 2020b). Tam jsem se o Latoura a jeho práce nepřehlédnutelně a přiznaně opíral. K čemu by mi byl "skolený", probůh? Myslí Barša vážně, že mít výhrady k některým argumentům oblíbeného autora znamená chtít ho "skolit"? Sociální studia / Social Studies x/xxxx. S. 1-6.