Analysis of calibration results for casein determination via indirect method of infrared spectroscopy

Abstract

HANUŠ, O., YONG, T., KUČERA, J., GENČUROVÁ, V., HANUŠOVÁ, K., KOPEC, T., KOPECKÝ, J., JEDELSKÁ, R.: Analysis of calibration results for casein determination via indirect method of infrared spectroscopy. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 5, pp. 123-136 Casein measurement is important for cheesemaking and control of dairy cow nutrition. Reference Kjeldahl method is not suitable for routine purposes. Infra-red spectroscopy MIR and MIR-FT use can be a solutin. However, their casein specifi ty is relatively limited. Aim of the work was to assess the quality of performed calibrations for validation of calibration parameters. A retrospective analysis of MIR and MIR-FT calibrations was performed for estimation of limits their suitable parameters. Mean casein values of reference sample sets varied from 2.49 to 2.7% (2.61 ± 0.155). Mean variation range was 0.561 ± 0.164%. The mean correlation coeffi cient of calibration (KKK) was 0.974 ± 0.018 (P < 0.001). The mean standard deviation of mean for individual diff erences (SDID) was 0.03 ± 0.011% (from 0.01 to 0.08). MIR-FT results were slightly better both for calibration and for profi ciency testing. The high and low KKKs were higher in the case of accepted calibration as in profi ciency testing for MIR-FT and MIR (0.986 > 0.964 and 0.970 > 0.948; 0.982 > 0.947 and 0.947 > 0.911; P < 0.001). The casein number varied from 79.4 to 80.56% in bulk milk samples in three years, its variability was low from 1.4 to 1.5% relatively, which shows on relatively reliable casein analyses by methods MIR and MIR-FT. It does not need to agree fuly for individual milk samples. It is linked more to MIR than MIR-FT. Limits for acceptable calibration parameters were derived: > 0.945 for KKK; 0.048 for SDID and 0.029% for mean diff erence as maximum.cow, raw milk, sample, reference method, infrared spectroscopy, nitrogen, casein, central calibration system, validation, correlation, regression analysis Pro možnost dobrého odhadu dusíkato-energetické bilance výživy dojnic je velmi vhodná kombinace výsledků mléčné močoviny s obsahem bílko-vin (Erbersdobler et al., 1979Oltner a Wiktorsson, 1983;Kirchgessner et al., 1986;Famigli-Bergamini, 1987). V roli představitele rutinně měřených dusíkatých látek v mléce může být vhodný také stanovený obsah kaseinu. Uvedené je umožněno novým stupněm rozvoje sériových nepřímých analytických metod (Karman et al., 1987; Lefi er, 1994; Lefi er et al., 1996; Foss 1997 Foss , 2000Tsenkova et al., 2000;Kukačková et al., 2000;Fulton et al., 2002;Jankovská a Šustová, 2003;Broutin, 2006;Šustová et al., 2007). Kasein nejenže tedy závisí významně na energetické dotaci dojnic výživou, a může být proto jejím indikátorem, ale zajímavý je také pro mlékař-ské technology z hlediska výtěžnosti suroviny více než doposud konvenčně nepřímo měřený obsah hrubých bílkovin. Zejména sýraře přirozeně zajímá obsah kaseinu a kaseinové číslo. Podle nedáv-ných výsledků se aktuální hodnoty kaseinového čísla u obou dojených plemen skotu v České republice po...