Změna klimatu a cíle klimatické neutrality pro rok 2050 v případě EU přináší nutnost účinných nástrojů pro zlepšení životního prostředí. Environmentální daně, zelené inovace, oceňování uhlíku, emisní povolenky a další instrumenty přitahují stále větší pozornost v akademické, ale i ekonomické a environmentální politické debatě. Článek poskytuje podrobný přehled teoretické a empirické literatury o roli politických nástrojů na cestě za klimatickou neutralitou, zejména o účinnosti environmentálních daní, inovací a zavedených politik napříč celým světem. Samostatná část se věnuje také dvěma nejpoužívanějším přístupům pro zavedení ceny uhlíku -uhlíkové dani a emisním povolenkám. Nástroje politiky životního prostředí se kombinují, žádný z nich sám o sobě nepřispívá k významnému environmentálnímu zlepšení, což potvrdila i řada významných studií. Přísnější regulace a zlepšené nástroje ale napomáhají na dlouhé cestě k dosažení klimatické neutrality.