Sekundární kardiovaskulární (KV) prevence po prodělaném infarktu myokardu (IM) je neméně důležitá než léčba akutního IM. Lepší KV prevence může rozhodující měrou přispět k pokračování pozitivních trendů KV morbidity a mortality v České republice v posledních třech desetiletích. Cíl: Stanovit, jak jsou do praxe implementována nedávná evropská doporučení pro sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS) (2012). Metodika: Konsekutivně a retrospektivně bylo vybráno 624 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let, hospitalizovaných pro akutní koronární syndrom a/nebo chirurgickou či katetrizační koronární revaskularizaci. Byl proveden rozbor chorobopisů a následně byli ambulantně vyšetřeni respondenti, minimálně šest měsíců, maximálně dva roky po přijetí k hospitalizaci. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 406 respondentů. Z nich 20 % byli aktivní kuřáci, 44,8 % bylo obézních (BMI ≥ 30), v pásmu nadváhy a obezity (BMI ≥ 25) bylo 85,5 % respondentů, centrálně obézních (obvod pasu ≥ 102 cm u mužů, ≥ 88 cm u žen) 70,2 %, doporučované fyzické aktivity (30 minut 5× týdně) nedosáhlo 85 %. Krevní tlak zvýšený nad hodnoty požadované v doporučeních kardiovaskulární prevence z roku 2012 (≥ 140/90 mm Hg, u diabetiků ≥ 140/80 mm Hg) mělo 55,1 % pacientů, zvýšený LDL-cholesterol (≥ 1,8 mmol/l) 63,5 % pacientů. Diabetes (známý a nově diagnostikovaný) vykazovalo 41,2 % respondentů, prediabetes 23,4 %. Při použití glukózového tolerančního testu to bylo 44,7 %, respektive 32,3 %. V době našeho vyšetření bylo 88,4 % pacientů léčeno antiagregancii, 81,3 % beta-blokátorem, 78,8 % inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) nebo antagonistou receptoru ATII, 92,1 % statinem, 92,9 % prodělalo koronární revaskularizaci. Závěr: Většina pacientů v sekundární prevenci ICHS má nezdravý životní styl-nezdravou dietu a nedostatečnou pohybovou aktivitu. Prevalence nadváhy, obezity a diabetu je velmi vysoká, prevalence obezity a centrální obezity se dále zvýšila. Farmakoterapie je v sekundární prevenci používána u většiny pacientů, ale doporučených hodnot krevního tlaku, lipidového a glycidového metabolismu je dosahováno jen u menšiny.