Delphi study on standardized systems to monitor student learning outcomes in Flanders: mechanisms for building trust and/or control?

Abstract

Several countries have implemented monitoring systems where students need to take standardized tests at regular intervals. These tests may serve either a development-oriented goal that supports public trust in schools, or a more accountability-oriented perspective to increase control. Currently, the Flemish education system has no standardized testing. The idea of implementing a monitoring system is highly contentious. By means of a Delphi study with policy makers, education specialists, school governors, principals, teachers, and a student representative (n=24), we identified the characteristics of a monitoring system that would be accepted by different stakeholders. Based on these characteristics, we proposed eight scenarios for future policy development. Next, the desirability of these scenarios was assessed by each respondent. The results show that in order to gain broad social support, a focus on strengthening trust is preferred over a focus on control through such measures as avoiding the public availability of test results. In addition, other key results for the development and implementation of a system to monitor student learning outcomes are discussed.

Hodnocení vzdělávacího přínosu škol pomocí přidané hodnoty: srovnání čtyř evropských zemí

“…Přitom rezistenci škol lze v českém prostředí s jeho skepsí vůči testování jistě očekávat. I pro měření přidané hodnoty platí, že efektivita jakéhokoli systému hodnocení škol závisí nejen na systému jako takovém, ale především na míře jeho akceptování školami, na "datové gramotnosti" škol a v neposlední řadě na připravenosti vzdělávacího systému poskytnout školám metodickou podporu (Penninckx et al, 2017).…”

“…Posuzování kvality vzdělávání podle testových výsledků je proto mnohými považováno za nespravedlivé, protože činí školy zodpovědné za něco, co mohou ovlivnit jen v omezené míře. Vysoký tlak na výkon spolu s vnímanou neférovostí hodnocení může mít přitom negativní dopad na motivaci k učení a vyučování (Jones, 2007;Mons, 2009) i na celkovou míru důvěry v systému (Penninckx et al, 2017).…”

“…přidanou hodnotu škol (OECD, 2008). V situaci, kdy jsou mezi školami značné rozdíly ve složení žáků, je toto hodnocení potenciálně férovější (Everson, 2017;Harris, 2011) a zároveň je vnímáno jako užitečnější pro zlepšování kvality vzdělávání (Penninckx et al, 2017). Cílem této práce je porovnat přístupy k zjišťování přidané hodnoty ve vybraných evropských zemích a na základě jejich zkušeností lépe porozumět možnostem, ale i rizikům spojeným s touto metodou, o níž uvažují i dokumenty české vzdělávací politiky.…”