Funkce poptávky po penězích představuje jeden z nejčastěji odhadovaných empirických vztahů v ekonomii, ale jednotlivé odhady parametrů této funkce se mezi sebou velmi liší. V tomto článku se zaměřujeme na důchodovou elasticitu poptávky po penězích. Sbíráme odhady reportované v předchozích studiích a zkoumáme, co způsobuje rozdíly mezi nimi. Využíváme k tomu metod meta-analýzy, což je soubor nástrojů pro kvantitativní souhrn literatury. Meta-analýza byla původně vyvinuta pro účely shrnutí výsledků klinických testů v lékařském výzkumu (Pearson, 1904), ale posléze se rozšířila i do společenských věd včetně ekonomie (Stanley a Jarrell, 1989). V ekonomii má meta-analýza tři hlavní oblasti využití: korekce reportovaných výsledků o publikační selektivitu, korekce o efekty nesprávně zvolené metodologie a zkoumání strukturálních rozdílů v odhadovaném parametru.Prvním způsobem využití meta-analýzy je agregace výsledků literatury a opravení této agregace o efekty publikační selektivity. Publikační selektivita vzniká, jestliže různé odhady daného parametru mají různou pravděpodobnost publikace s ohledem na jejich velikost, znaménko, nebo statistickou významnost. V ekonomii se mnohdy setkáváme s tím, že statisticky nevýznamné odhady jsou považovány za méně zajímavé, a proto méně vhodné k publikaci. Jak ukazuje Doucouliagos a Stanley (2013), tento problém se pravděpodobně týká velké části empirického výzkumu. Také odhady, které vykazují opačné znaménko, než které pro daný parametr předpokládá teorie, mohou být méně často vybírány k publikaci. Tento druh publikační selektivity dokumentujeme v článku Havránek et al. (2012), který se zabývá cenovou elasticitou poptávky po benzínu. Protože málo výzkumníků předpokládá, že benzín je Giffenovým statkem, téměř žádný z nich nereportuje pozitivní odhady cenové elasticity. Obvyklé ekonometrické metody použité k těmto výpočtům však explicitně nevylučují odhady nekonzistentní s teorií (předpokládají zhruba normální rozdělení odhadů daného parametru), takže neintuitivní výsledky by se vzhledem k zákonům pravděpodobnosti občas v literatuře vyskytnout měly. Pokud reportovány nejsou, výsledkem je v tomto případě nadhodnocení cenové elasticity poptávky po benzínu v absolutním vyjádření.* Děkujeme Markovi Rusnákovi a Zuzaně Iršové za užitečné připomínky a Markusi Knellovi za poskytnutí seznamu prací použitých v jeho meta-analýze Knell a Stix (2005). Děkujeme za podporu České národní bance. Tomáš Havránek děkuje za podporu projektu GAČR GAP402/12/ G097; Jana Sedlaříková děkuje za podporu projektu GAČR P402/11/0948 a GAUK 554213. Názory v tomto příspěvku jsou naše vlastní a neodráží nezbytně ofi ciální stanovisko ČNB.