Do Central Banks React to House Prices?

Abstract

The substantial fluctuations in house prices recently experienced by many industrialized economies have stimulated a vivid debate on the possible implications for monetary policy. In this paper, we ask whether the U.S. Fed, the Bank of Japan and the Bank of England have reacted to house prices. We study the responses of these central banks by estimating a structural model for each country where credit constrained agents borrow against real estate. The main result is that house price movements did play a separate role in the U.S., U.K.. and Japanese central bank reaction functions.

Housing market spillovers in South Africa: evidence from an estimated small open economy DSGE model

“…The papers, namely that of Peretti et al (2012) 2014), which investigates the behaviour of the interest rate in response to house movements in South Africa, suggest that the South African Reserve Bank (SARB) responds significantly to house price movements. However, according to Pariès andNotarpietro (2008), Finocchiaro andQueijo von Heideken (2009), and Paetz and Gupta (2016) these non-microfounded based approaches are again likely to be flawed and produce biased and dispersed estimates. Interestingly, in a recent study, Paetz and Gupta (2016) use a DSGE model to show that, the so-called significant effects of stock prices on the South African macroeconomy, as observed in the domestic literature of stock market spillover based on atheoretical models, 1 in fact becomes virtually non-existent.…”

House prices and long-term interest rates

“…Specifi ckým problémem je i potenciálně opačná kauzalita mezi cenami nemovitostí a úrokovými sazbami, protože centrální banka cílující infl aci a pečující o fi nanční stabilitu může působit proti nadměrnému růstu cen nemovitostí právě zvyšováním svých měnově-politických úrokových sazeb, které se do jisté míry odrazí i v dlouhodobých úrokových sazbách. Ceny nemovitostí sice mají ve spotřebitelské infl aci (která je bodem zájmu centrální banky) jen omezené zastoupení v podobě imputovaného nájemného, avšak mohou se v infl aci projevovat nepřímo působením na ceny nájmů či prostřednictvím efektu kolaterálu, kdy dražší nemovitosti s potenciálem sloužit jako kolaterál zvyšují výpůjční kapacitu domácností, a tím podporují poptávkové infl ační tlaky (Finocchiaro, Heideken, 2009). Centrální banky mají ovšem v rukou i jiné nástroje, kterými mohou ceny nemovitostí krotit -různé limity na poskytování hypotečních úvěrů v rámci makroobezřetnostní politiky.…”