Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit

Abstract

The first part of the article follows the recent anthropological critique of the widely held assumption that links people to territorial roots. In this sense, cultural identities have to be mediated by particular places, nevertheless these places does not necessarily have to have character of local cultural communities. Current conditions of deterritorialization are producing cultural identities that link people to homes and homelands that often have no territorial base. The following section makes the outlined critique deeper by claiming that cultural identities are also mediated by places that do not have the character of homes or even deterritorialized homelands. The theoretical precondition of this claim is explicated by a classificatory model that distinguishes between four types of life in motion -exile, immigration, pilgrimage, and vagabondage -and by this means establishes an analytical fairness between the perspectives of sedentarism and nomadism. KEY WORDS home, identity, nomadism, place, transnationalism Aadam Aziz se jednoho jarního rána rozhodl, že se už nikdy více nepokloní žádnému bohu ani člověku. Bylo to v roce 1915, poté co ztroskotal jeho pokus o ranní modlitbu: jak se skláněl k modlitebnímu koberci, narazil nosem na trs trávy. Tehdy si uvědomil marnost své vlastní snahy předstírat sám před sebou, že se po jeho návratu domů nic nezměnilo. Jeho modlitba byla neustále narušována vzpomínkami na Heidelberg. Nemohl nepřemýšlet o svých heidelberských přátelích, o společných debatách, které je rozdělovaly. Jako čerstvě vystudovaný medik se po pěti letech vrátil do Kašmíru a onoho rána už si musel přiznat, že jeho domov není, jaký byl. Neboli i když vše bylo jako dřív, Aadam se na svět díval jinýma očima. Všiml si, že krásné údolí, v němž stojí jeho rodný dům, je vlastně úzké -uvědomil si uzavřenost tohoto světa. A musel se vyrovnat také s tím, že jeho návrat a jeho vzdělání nevzbudily v jeho domácím prostředí žádné nadšení, spíše naopak. Uvědomil si, že nemůže dále ignorovat svou vlastní proměnu. Co však vědět nemohl, co ovšem nám čtenářům autor Dětí půlnoci (1995) Salman Rushdie naznačuje, je to, že jeho rozhodnutí už se nikdy nemodlit v něm zanechalo prázdnotu. Nemohl se modlit k Bohu, v jehož existenci zároveň nemohl úplně nevěřit. Vrátil se domů na místo, kde po svém návratu už nikdy nebyl doma. Salman Rushdie ve své knize představuje vzorec pohybu, ve kterém se návrat domů ukazuje být jednou z podob nekonečného putování na nová místa. To, co se nám obvykle jeví jako ukončení dočasné podoby pohybu, získává nomádskou povahu putování bez konce. Sociální studia. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 1/2006. S. 145-160. ISSN 1214-813X.

Ne/viditeľná zmena. Po návrate mladých ľudí na Slovensko

“…Jednak ukázala, ţe migrácia nie je len jednostranný proces, ale môţeme na ňu nazerať aj ako na určitú formu cyklu odchodu a návratu. Zároveň sa ukázala potreba pozornejšie analyzovať ďalšie témy ako napríklad sledovanie základných sociodemografických charakteristík vracajúcich sa migrantov (Bahna 2021), dôvody ich návratu, ich správanie sa na trhu práce a v neposlednom rade sa otvorila aj otázka kultúrnych remitencií a pôsobenie migrantov na kultúrne a sociálne zmeny v krajine pôvodu (Bertoli -Marchetta 2013;Cassarino 2004;Erdal 2014;Carling -Erdal 2014;Grabowska -Garapich 2016;Gray -Savicki 2015;Szaló 2006).…”

Transnationalism and the permanence of return in Armenian return migration

“…Navrátilci a jejich okolí často předpokládají, že se dotyčný vrací zpět do známého prostředí, ale už nepočítají s jeho možnými pocity odcizení [Schütz 1945]. Proto někteří navrátilci orientují své jednání na vzpomínky [Szaló 2006].…”

PhD existence 2022. Změna: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Sborník odborných příspěvků

“…Marcia,1966;Jung, 1994Jung, , 2003Altman, 1992;Erikson, 1999Kroger, 2004;Výrost a Slaměník, 2008;Bačová, 2003;Matějček, 2008;Nakonečný, 2003, ale také sociologie (např. Mead, 1934;Giddens, 1991;Gibas, 2017), migrační studia (Szaló, 2006(Szaló, , 2007 či antropologie (např. Barth, 1969;Brubaker a Cooper, 2000;Eriksen, 2007Eriksen, , 2008Eriksen, , 2012Appadurai, 2000).…”