Economics of Religion and its Relevance for Economists in Central Europe

Abstract

ÚvodNáboženství a kultura obecně se v posledních létech vracejí do pozornosti ekonomů. Zatím co pro zakladatele ekonomie Adama Smithe bylo náboženství a další společenské fenomény integrální součástí jeho zkoumání, 1 v dalších generacích se tyto aspekty z analýzy postupně vytratily. V mechanistické ekonomii dvacátého století nezbylo pro náboženství téměř žádné místo, leda jako pro kuriozitu na okraji zájmu. Až poslední dekády minulého století přinesly určitý obrat. Zájem o náboženství v ekonomii i dalších sociálních vědách pak akcelerovaly teroristické útoky v roce 2001 a následné události.V české ekonomii je situace obdobná. Náboženství není věnována větší pozornost. Světlou výjimku v tomto směru představují články Marka Loužka, který ekonomii náboženství v české ekonomické literatuře představil. Loužek (2007) přinesl do české literatury jednu z klíčových diskuzí ekonomie a sociologie náboženství, tedy diskuzi o sekularizaci. V druhém článku (Loužek, 2010) pak otevřel další velké téma týkající se ekonomie a náboženství, a to vliv náboženství na vývoj ekonomiky. V jistém smyslu se náboženství dotýkají i další příspěvky ekonomů, které však spíše patří do kategorie dějin ekonomického myšlení (Evan, 2001;Sedláček, 2001).V posledních dvou stoletích se pohled ekonomů na kulturní fenomény značně měnil. Beugelsdijk a Maseland (2011) v aktuálním přehledu ukazují, jak kultura z ekonomie zmizela a následně se do ní opět vrací. Některé moderní ekonomické studie již akceptují kulturu jako podstatnou vysvětlující proměnnou (např. Guiso et al., 2006), jiné ji dokonce tematizují a podrobují analýze. I když zatím neexistuje konsensuálně přijímaná defi nice kultury a defi nice se spíše množí, obecně lze identifi kovat několik oblastí zájmu. Mezi ně patří podnikatelská kultura, důvěra, mezinárodní obchod a korporátní správa.Zkoumání kultury a náboženství můžeme obecně zahrnout do širšího rámce institucionální ekonomie. Kulturu však nelze jednoduše ztotožnit s institucemi, tedy pravi-1 Dokladem je jeho analýza náboženského trhu v páté knize Bohatství národů. Smith vysvětluje individuální participaci na základě své teorie lidského kapitálu, nabízející modeluje jako zisk maximalizující subjekty a zabývá se konkurencí na náboženském trhu i důsledky monopolního postavení náboženských organizací (podrobněji o Smithově analýze náboženství viz např. Anderson, 1988).