Effects of COVID-19 protective measures on the ophthalmological patient examination with an emphasis on gender-specific differences

Abstract

ObjectiveIn response to the COVID-19 pandemic, strict hygiene and containment measures have been instituted in the clinical ophthalmological examination to prevent virus transmission. The aim of this study is to assess the effects of these protective measures on the quality of the examination with an emphasis on gender-specific differences.Methods and analysisAn online survey was sent to ophthalmologists in 10 countries. The collected data included demographics, place of work, current professional status, COVID-19 protective measures and their impact on the quality of the examination. Descriptive statistics were used to analyse the data. Fisher’s exact test was used to analyse gender differences.ResultsA total of 120 responses were collected. 54.0% of the respondents identified as female and 43.4% as male. Over 75% agreed that protective measures made the examination conditions more difficult. The major problems were fogging of the lenses (87.6%) or slit lamp oculars (69.9%), reduced operability of the slit lamp due to protective barriers (60.2%) and time delay due to disinfection measures (68.1%). Significantly more women than men reported that they used filtering face piece (FFP2) instead of surgical masks (p=0.02). More male participants reported that they removed their mask to prevent fogging (p=0.01). 31% of all participants felt that the COVID-19 protective measures reduced the overall quality of slit lamp examination and 43.4% reported a reduced quality of fundoscopic examination.ConclusionCOVID-19 related safety measures reduce the feasibility of the clinical ophthalmological examination. Practicable solutions are required to maintain good examination quality without compromising personal safety.

The Impact of the Covid-19 Pandemic on The Quality of Examinationi Eye Clinics in the Czech Republic – Questionnaire Study

“…Tato opatření však s sebou nesla i negativní dopady. V roce 2021 byla publikována studie, která se zabývala dopady těchto opatření na průběh a kvalitu oftalmologického vyšetření [6]. Autoři zde potvrdili fakt, že užívání ochranných pomůcek během očního vyšetření může vést k negativním důsledkům -zamlžování čoček a okulárů, ztížení manipulace se štěrbinovou lampou a časovému prodlení kvůli hygienickým opatřením.…”

“…Skutečnost, že hygienická a restriktivní opatření v průběhu pandemie mají výrazný dopad na oftalmologickou praxi, podložila daty studie Rauchegger et al [6]. Autorům se podařilo shromáždit celkem 120 vyplněných dotazníků z 10 zemí.…”

“…Naše studie je dle našich nejlepších vědomostí první, která zmapovala situaci mezi oftalmology v rámci ČR. V tom, že zejména použití respirátorů/roušek činí [6]. Tento fakt je ve shodě s psychologickými studiemi, které konstatují, že muži mají větší sklon k riskantnímu chování [16].…”