EGFR-tyrosine kinase inhibitor treatment beyond progression in long-term Caucasian responders to erlotinib in advanced non-small cell lung cancer: A case–control study of overall survival

Faehling, Martin; Eckert, R.; Kamp, T.; Kuom, S.; Griese, U.; Sträter, Jörn; Ott, German; Spengler, Werner

doi:10.1016/j.lungcan.2013.02.010

Cited by 41 publications

(27 citation statements)

References 32 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…It must be acknowledged that the OS data in the TKI continuation group remain somewhat immature due to the relatively short follow-up. Similar conclusions were previously reached for erlotinib by Faehling et al [10]; however, this German study included patients both with and without EGFR TKI-sensitizing mutations as well as cases with unknown mutation status. Furthermore, the group with extended TKI treatment included a somewhat higher proportion of patients with activating EGFR mutations.…”

Section: Discussionsupporting

confidence: 77%

“…Thus it can be assumed that even tumors progressing on TKI treatment retain some sensitivity to EGFR inhibition, and therefore withdrawal of the targeted drug may critically accelerate tumor growth. Several studies have reported beneficial effects of continuing TKI treatment beyond disease progression [7,8,9,10,11,12,13,14,15,16]. It is important to realize that the growing number of treatment options for EGFR -M+ NSCLC and the heterogeneity of disease progression scenarios compromise the organization of large randomized trials for post-TKI treatment; e.g., the immediate switch to chemotherapy versus the continuation of TKI beyond progression are unlikely to ever be compared in a perfectly designed prospective investigation.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

See 1 more Smart Citation

Survival Outcomes in EGFR Mutation-Positive Lung Cancer Patients Treated with Gefitinib until or beyond Progression

Moiseyenko

Moiseyenko²,

Aleksakhina³

et al. 2016

Oncol Res Treat

View full text Add to dashboard Cite

Background: Discontinuation of gefitinib treatment is often accompanied by a disease flare. Some studies have demonstrated a benefit of the use of epidermal growth factor receptor (EGFR) tyrosine kinase inhibitors (TKI) beyond progression; however, long-term results of these investigations remain limited. Patients and Methods: We observed 70 patients with EGFR-mutated (EGFR-M+) non-small cell lung cancer (NSCLC) receiving single-agent gefitinib in a routine clinical setting; 56 patients were experiencing RECIST progression at the time of the analysis. Results: There was a significant increase (p = 0.00001) in overall survival (OS) in patients continuing on gefitinib beyond progression (n = 21; median duration of continued gefitinib use: 4.2 months; median OS: not reached; expected OS: 29.7 months) as compared to those who stopped gefitinib treatment upon disease progression (n = 35; median OS: 14.0 months). The association between extended gefitinib use and improved OS remained true in multivariate Cox regression analysis (hazard ratio = 4.49, 95% confidence interval 1.25-16.09; p = 0.021). Patient selection bias constitutes an essential limitation of this clinical observational study, given that patients with a more favorable disease course and/or high initial tumor sensitivity to TKI treatment were more likely to be considered for prolonged gefitinib use. Conclusion: This study confirms that continued administration of gefitinib beyond progression is a viable treatment option for some patients with EGFR-M+ NSCLC, in particular those who cannot be rescued by novel EGFR mutation-specific inhibitors such as osimertinib.

show abstract

Section: Discussionsupporting

confidence: 77%

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

Survival Outcomes in EGFR Mutation-Positive Lung Cancer Patients Treated with Gefitinib until or beyond Progression

Moiseyenko

Moiseyenko²,

Aleksakhina³

et al. 2016

Oncol Res Treat

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…In fact, using a PCR-PNA assay pretreatment, T790M mutations were detected in 65.26% of patients 18 . These results reinforce the need for 2 nd and 3 rd generation EGFR TKIs, while taking into account existing data that suggest use of erlotinib or gefitinib beyond progression, with added chemotherapy, radiotherapy or best supportive care may improve survival 19 . Although afatinib and dacomitinib have been introduced to overcome acquired resistance, they showed limited efficacy in NSCLC with T790M and were more than 100-fold less potent in NSCLC cells with EGFR T790M mutation than in NSCLC cells with EGFR activating mutation 20 .…”

Section: Systemic Treatment In Egfr-alk Nsclc Patients: Second Line Tsupporting

confidence: 81%

Systemic treatment in EGFR-ALK NSCLC patients: second line therapy and beyond

Karachaliou

Rosell

Morales-Espinosa

et al. 2014

Expert Review of Anticancer Therapy

View full text Add to dashboard Cite

Lung cancer is the most frequently diagnosed cancer and a leading cause of cancer mortality worldwide, with adenocarcinoma being the most common histological subtype. Deeper understanding of the pathobiology of non-small cell lung cancer (NSCLC) has led to the development of small molecules that target genetic mutations known to play critical roles in progression to metastatic disease and to influence response to targeted therapies. The principle goal of precision medicine is to define those patient populations most likely to respond to targeted therapies. However, the cancer genome landscape is composed of relatively few "mountains" [representing the most commonly mutated genes like KRAS, epidermal growth factor (EGFR), and anaplastic lymphoma kinase (ALK)] and a vast number of "hills" (representing low frequency but potentially actionable mutations). Low-frequency lesions that affect a druggable gene product allow a relatively small population of cancer patients for targeted therapy to be selected.

show abstract

“…Navíc byla provázena závažným průjmem, což bylo překvapivé vzhledem k poměrně dobré toleranci afatinibu, kde bychom spíše očekávali závaž-nější obtíže tohoto typu [25]. Užití TKI po progresi na osimertinibu tak nemusí odpovídat předchozím zkušenostem s léč-bou EGFR-TKI, kdy byla doložena u části pa cientů úspěšná léčba afatinibem, erlotinibem i gefitinibem po předchozím podání EGFR-TKI 1. generace [26][27][28][29][30][31][32] s mediánem TTP obvykle mezi 3 a 4 mě-síci. Přičemž se zdá, že větší benefit měli pa cienti, u kterých předchozí TKI dosáhl léčebné odpovědi či alespoň stabilizace onemocnění na více měsíců, což byl i případ naší nemocné [28,30].…”

Section: Obr 3 Parciální Regrese Nálezu Na Ct Při Terapii Osimertinunclassified

“…Stran osimertinibu však tento jev dle našich znalostí nebyl zatím popsán. U asymptomatické pomalé progrese nebo pouze lokální progrese zvládnutelné obvykle stereotaktickou radioterapií byla též popsána úspěšná léčba stejným TKI i po progresi onemocnění [23,29,33,36], a to i u pa cientů s mutací T790M [37]. Osimertinib ukazoval podobné údaje též ve studii AURA3, kde medián pa cientů léčených po progresi dosáhl 4,1 mě-síce [6].…”

Section: Obr 3 Parciální Regrese Nálezu Na Ct Při Terapii Osimertinunclassified

Patient with Three EGFR Mutations – Gradual Development of Resistance to Previous Targeted Treatment

Svatoň¹,

Pešek²,

Baxa³

et al. 2018

Klin Onkol

View full text Add to dashboard Cite

SouhrnVýchodiska: Pa cienti se senzitivními EGFR mutacemi jsou již standardně léčeni tyrozinkinázo-vými inhibitory (TKI) 1. a 2. generace. Nicméně na tyto preparáty vzniká po čase rezistence, která je u více než poloviny případů zapříčiněna EGFR rezistentní mutací T790M. Osimertinib je nová léčebná možnost, jak ji překonat. Bohužel i na tento preparát po několika měsících léčby vzniká rezistence. Jednou z jejích příčin je EGFR mutace C797S, o které pojednává naše kazuistika. Případ: Naše kazuistické sdělení přináší průkaz postupného vývoje rezistence k EGFR-TKI u pa cientky s delecí na exonu 19 genu EGFR. Nejprve na základě získané mutace T790M při léčbě afatinibem a posléze na podkladě mutace C797S při terapii osimertinibem. Též se věnujeme úvahám o překonání této rezistentní mutace jak pomocí EGFR-TKI 4. generace, tak i případnými alternativními postupy (chemoterapie, imunoterapie, kombinace EGFR-TKI starších generací). Rovněž zmiňujeme vzácný případ nemocné s metastázami na peritoneu po předchozí léčbě osimertinibem. Tento nepříznivý stav jsme se vzhledem k již zhoršenému výkonnostnímu stavu nemocné pokusili ovlivnit erlotinibem, který neumožňoval podání chemoterapie. Jsou doložené případy, kdy erlotinibem byli úspěšně léčeni pa cienti s peritoneálními metastázami a též nemocní s EGFR mutací C797S po progresi na afatinibu. To však v našem případě nenastalo, patrně pro přetrvávající EGFR mutaci T790M. Závěr: V naší kazuistice erlotinib nejevil účinnost po progresi na osimertinibu. Jedinou možnou léčbou se v tomto případě prozatím jeví chemoterapie u pa cientů v dobrém klinickém stavu. TKI nové generace procházejí nadějným vývojem. Klíčová slovaEGFR -delece na exonu 19 -mutace T790M -mutace C797S -afatinib -osimertinib Projekt byl podpořen grantem AZV 17-30748A. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. MUDr. Martin Svatoň KazuistikaDvaačtyřicetiletá žena, exkuřačka (celkem cca 10 krabičkoroků), vyjma kožní formy psoriázy vážněji nestonající, se dostavila v září 2015 na Kliniku pneumologie a ftizeologie FN Plzeň pro náma-hovou dušnost, subfebrilie, kašel s mír-nou hemoptýzou a bolestí na pravém boku. Vzhledem k elevaci zánětlivých parametrů a vstupnímu skiagramu plic bylo zprvu uzavíráno jako oboustranná pneumonie s pravostranným výpotkem. Ten byl punktován a byla zahájena empirická antibio tická terapie, též byla nastavena symp tomatická léčba přidružených obtíží. Nález na skiagramu plic se však nelepšil, v mezidobí byly z výpotku charakteru exsudátu cytologicky určeny atypické buňky, kdy k vyloučení malignity bylo doporučeno provedení cytobloku. Pro recidivující výpotek byla následně provedena hrudní drenáž. V cytobloku byl popsán aden...

show abstract

EGFR-tyrosine kinase inhibitor treatment beyond progression in long-term Caucasian responders to erlotinib in advanced non-small cell lung cancer: A case–control study of overall survival

Cited by 41 publications

References 32 publications

Survival Outcomes in EGFR Mutation-Positive Lung Cancer Patients Treated with Gefitinib until or beyond Progression

Survival Outcomes in EGFR Mutation-Positive Lung Cancer Patients Treated with Gefitinib until or beyond Progression

Systemic treatment in EGFR-ALK NSCLC patients: second line therapy and beyond

Patient with Three EGFR Mutations – Gradual Development of Resistance to Previous Targeted Treatment

Contact Info

Product

Resources

About