Ethics, economics and environmental management

Oyarzún, Diego Azqueta; Delacámara, Gonzalo

doi:10.1016/j.ecolecon.2005.03.003

Cited by 19 publications

(8 citation statements)

References 13 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Así, no solo se sigue teniendo en cuenta solamente el principio utilitarista, sino también aspectos tales como la consideración, la apreciación y el concepto del respeto (Azqueta, 2002;Azqueta y Delacámara, 2006;Herrera Ibáñez, 2000). Ahora bien, los argumentos utilitaristas son implícitamen-te antropocéntricos (Boswall y Lee, 2002).…”

Section: Cooperación Y Recursos Naturalesunclassified

“…Para que sea considerado como herencia común, los puntos de vista deben tornar a aspectos socioculturales que reflejen una preferencia colectiva que promueva la conservación y la preservación, más allá de la sola explotación económica (Azqueta y Delacámara, 2006). En general, la solución del dilema de la tragedia de los comunes se ha analizado desde dos puntos de vista extremos.…”

unclassified

See 1 more Smart Citation

Cooperación y consumo de agua en hogares

Mateus¹

2012

Equidad Desarro.

View full text Add to dashboard Cite

<p>Las decisiones de consumo de agua potable de los hogares son interdependientes, en búsqueda del bienestar individual, tácitas y sin incentivos para desviarse. Algunos hogares pueden hacer uso moderado del recurso, mientras que otros realizan gastos desmedidos. Aquellos que realizan consumos moderados conociendo que otros lo hacen en exceso no tienen estímulos para continuar la moderación; entre tanto, los que consumen agua potable en exceso saben que otros son moderados, así que tampoco tienen razón alguna para disminuir. Dado lo anterior, se configura un dilema social de recursos de uso común (RUC), en el que hay un consumo desmesurado, ejerciendo mayores presiones sobre los ecosistemas abastecedores. Sin embargo, mediante un esquema de interacción reproducido indefinidamente, tal dilema social se resuelve introduciendo un concepto de cooperación en el que todos los hogares obtengan la máxima satisfacción individual y la sociedad reduzca la presión sobre las fuentes hídricas.</p>

show abstract

Section: Cooperación Y Recursos Naturalesunclassified

unclassified

Cooperación y consumo de agua en hogares

Mateus¹

2012

Equidad Desarro.

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Nedostatky jednotlivých oceňovacích metod jsou patrné zejména v okamžiku, kdy se snažíme zachytit hodnotu přírody jako společného bohatství nad rámec užitných hodnot (Jenkins, 1998;Gowdy, 2005;Azqueta, Delacámara, 2006). V návaznosti na tuto kritiku je rovněž odmítán Kaldor-Hicksův kompenzační mechanismus jako smysluplné vodítko pro společenskou volbu (Farrow, 1998).…”

Section: Společné a Odlišné Prvky Myšlenkových Směrů Ekonomie žIvotníunclassified

Economics of the Environmental Protection on the Crossroad

Jílková¹,

Slavíková²

2009

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodNeoklasická environmentální ekonomie, ekologická ekonomie a tržní přístupy k ochraně životního prostředí jsou tři významné myšlenkové směry, které se dnes systematicky zabývají jednáním člověka ve vztahu k přírodním zdrojům. Všechny tři mají své silné zastánce i oponenty. Jejich vzájemný poměr sil se v čase mění. Zatímco přibližně od 70. let 20. století dominovala společenským otázkám ochrany životního prostředí environmentální ekonomie (která si dodnes uchovala značný vliv), v průběhu 90. let získávají stále více příznivců druhé dva myšlenkové směry. Ty poukazují na to, že neoklasická environmentální ekonomie narazila na své hranice a není schopna (respektive v průběhu více než 30 let praktické aplikace nebyla schopna) v rámci stávajícího paradigmatu reflektovat postupné znehodnocování složek životního prostředí (Anderson, Leal, 2001;Bromley, 2004 Bromley, , 2006 Vatn, 2005a, b).Rozdílnost přístupů uvedených myšlenkových směrů lze stručně charakterizovat odpovědí na dvě otázky: Co je příčinou degradace životního prostředí? Jak má být dosaženo žádoucí míry jeho ochrany? Představitelé neoklasické environmentální ekonomie hovoří tradičně o tržních selháních (zejména externalitách), jejichž nápravu má zjednat stát pomocí pigouviánských daní a dotací. Přírodní zdroje jsou chápány jako veřejné statky (Ayres, Kneese, 1969;Turner, Pearce, Bateman, 1994). Zastánci tržních přístupů k ochraně životního prostředí přičítají ekologické problémy na vrub státní regulace (tj. státních selhání) a prosazují zavedení soukromého vlastnictví přírodních zdrojů (Anderson, Leal, 2001;Pennington, 2005). Někde mezi těmito dvěma přístupy se pohybují představitelé (institucionální) ekologické ekonomie. Degradaci přírodních zdrojů podle nich způsobuje existence nesouladu mezi ekologickými hranicemi ekosystémů a správními jednotkami, a rovněž absence zapojení komunitních (lokálních) úrovní do rozhodování o alokaci zdrojů (Young, 2002;Vatn, 2005b;Paavola, 2005;. Na první pohled je zřejmé, že uvedené závěry o způsobech ochrany životního prostředí si odporují, existuje však velmi málo ekonomicko-teoretických studií o tom, proč tomu tak je, přičemž komplexní názorová komparace všech tří popsaných směrů * Článek vznikl s podporou projektu Ministerstva životního prostředí ČR SP/2f1/77/07.

show abstract

“…Y aquí se plantea una disyuntiva con los métodos de valoración. Los métodos de valoración económica se basan por defecto en que el individuo que ejerce su «voto» de mercado Azqueta y Delacamara, 2006) dispone de información suficiente. Y es evidente que este respecto no se cumple, en casi la totalidad de la población, para la gran mayoría de aspectos ambientales de no-uso.…”

Section: Valores De No-uso: Valores De Legado Y Valores De Existenciaunclassified