ÚvodKroměřížské souvrství představuje nejmladší člen sedimentárního záznamu karpatu ve střední části karpatské předhlubně. Bylo uloženo před čely fl yšových pří-krovů, v bezprostředním nadloží novopřerovských vrstev. Souvrství je reprezentováno dvěma členy, tj. holešovskými slepenci a pestrými vrstvami. Holešovské slepence byly dříve také označovány oblastními názvy např. nítkovické štěrky a písky, holešovské štěrky atd. (Benada -Kokolusová 1987;Adámek et al. 2003). Slepence jsou známy z vrtů i odkryvů. Naproti tomu pestré vrstvy jsou doloženy pouze z hlubokých vrtů, které byly provedeny v rámci naft ového průzkumu ve 20. století. Typickou facií pestrých vrstev jsou tzv. "pebbly mudstones". Jsou to sedimenty tvořené příměsí písčité a štěrkovité frakce v jílovité matrix vzniklé z gravitačních hustotních proudů (Reineck -Singh 1973).Pestré vrstvy byly studovány řadou autorů v souvislosti s naftovým průzkumem a primární data jsou uložena v archívech průzkumných organizací. Podrobněji se sedimenty pestrých vrstev zabývali Benada - Kokolusová (1987), kteří především studovali jejich petrografi i, prostorové rozmístění a vztah k flyšovým příkrovům Západních Karpat. V tomto příspěvku jsou shrnuty výsledky studia "pebbly mudstones" pestrých vrstev, zastižených ve vrtech Kroměříž-1, -2 a Rataje-1, -2 (obr. 1). Nové poznatky vyplynuly hlavně z analýz detritických granátů, na jejichž základě byla upřesněna provenience těchto sedimentů.
MetodikaStudovaná vrtná jádra byla makroskopicky popsá-na a z jejich psefi tické složky byly provedeny valounové analýzy. Z vrtu Kroměříž-1 (hl. 249 m) bylo analyzováno 437 valounů, ve vrtu Kroměříž-2 (hl. 280 m) 999 valounů a valounová analýza z vrtu Rataje-2 (hl. 314 m) obsahovala 1083 klastů. Studované sedimenty byly podrobeny zrnitostní analýze (2 vzorky Kroměříž-1 a Rataje-1), přičemž byla použita síta RETSCH o velikosti oka 2,000-0,063 mm. Analýza byla realizována v sedimentologické laboratoři Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU. Vytřídění sedimentů a stupeň zaoblení valounů byly klasifi kovány podle Tuckera (2011), zrnitostní složení podle Nicholse (2009). Ze studovaných jader byly odebrány celkem 2 vzorky na analýzy chemismu granátů a to konkrétně z vrtů Kroměříž-1 a Rataje-2. Pro provenienční srovnání byly také nově provedeny analýzy granátů ze ždánicko--hustopečského souvrství ždánické jednotky z vrtu Tlu- (30-35 %), sandstones (20-27 %), metamorphic rocks (10-20 %) a magmatic rocks (10-19 %). Th e clasts of chert (3-12 %) and limestones (1-9 %)