AbstraktTato studie se zabývá rodinnou sexuální kulturou jakožto souborem z působů projevování lidské sexuality (skrz významy, činností, vzorci
ÚvodemCílem je představit nezáměrnou část působení rodiny na utváření sexuality dětí, a to skrze koncept tzv. rodinné sexuální kultury. Na základě výpovědí matek ukážeme, jak matky rodinnou sexuální kulturu reflektují, jak ji spoluformují a zejména do jakých oblastí života rodiny se rodinná sexuální kultura promítá.Nežli přistoupím k bližšímu pojednání o základních konceptech vztahujících se k cílům příspěvku, jak bývá zvyklostí v úvodní části empirické studie, pozastavím se u základního východiska tohoto textu.Tento příspěvek staví na konstruktivistickém pohledu na sexualitu 1 , který byl v 60. letech 20. století rozpracován Gagnonem a Simonem (Gagnon, 2005;Simon, 2005), následně pak Foucaultem (1999). Sexualita není jen biologicky podmíněná, ale vždy je nějak sociálně konstruovaná (Gagnon, 2005;Simon, 2005). Podstatné je zdůraznit, že v jejich pojetí nejde o zavržení biologické podstaty sexuality, ale spíše o rozšíření pohledu na sexualitu, která není jen záležitostí biologickou, ale i sociální. Dokladem může být historická, kulturní a geografická podmíněnost proměn sexuality a sexuálního chování (Foucault, 1999;Giddens, 2012;Katrňák, 1999
MATKY JAKO AKTÉŘI RODINNÉ SEXUÁLNÍ KULTURY
Rodinná sexuální kulturaPodíváme-li se na definice kultury (Geist, 1992;Jandourek, 2007), zjistíme, že tento pojem je definován velice různorodě. Kulturu jako základní konstrukt chápu v jejím širším pojetí, které se užívá pro účely antropologie, sociologie apod. Důležité je si uvědomit, že "kultura souvisí s otázkami sdílených sociálních významů, tedy s různými z působy, jimiž dáváme světu smysl" ( Jandourek, 2007, s. 94). Tyto sociální významy se pak kulturně, historicky či geograficky mohou lišit.Kultura zahrnuje širokou škálu druhů (bytová kultura, městská kultura, popová kultura apod.), jedním z nich je pak sexuální kultura. Vycházím-li z deklarovaného konstruktivistického pohledu, není od věci zmínit, že sexuální kultura je rovněž sociálně konstruována. Otázkou však zůstává kým. V tomto případě si můžeme vypomoci tvrzením DeLamatera (in Sprecher, Harris, & Meyers, 2008) vztahujícím se k sexualitě jako takové. Dle něj je sexualita konstruována na několika úrovních -makroúroveň, subkulturní úroveň, interpersonální a individuální úroveň. V návaznosti na výše uvedené se jeví jako užitečné uvažovat o tom, že i sexuální kultura je konstruována na výše uvedených úrovních. Makroúroveň zahrnuje rozsáhlé historické změny (např. sexuální revoluce způsobená vynálezem antibiotik či antikoncepce), subkulturní úroveň zahrnuje sociální třídy, etnické skupiny apod. (např. sexuální zvyklosti různých národností se mohou lišit; taktéž sexuální slovník může být ovlivňován příslušností k sociální třídě), interpersonální je vztažena k interakcím s významnými druhými, jako jsou rodiče a vrstevníci. Tyto tři úrovně pak ovlivňují úroveň individuální -samotného jedince. Pro účely tohoto příspěvku je podstatn...