From Mises to Schutz. A Question of Apriorism in Economics

Abstract

Ekonomie jako jedna ze společenských věd se nachází, máme-li použít terminologie Thomase Kuhna (1996), stále v předparadigmatickém období, které se vyznačuje ve srovnání s přírodními vědami poměrně nízkou mírou toho, na čem se různé směry a učení všeobecně shodnou. Spory, ve kterých ekonomie středního proudu soupeří s četnými heterodoxními školami, se netýkají jen "věcných" otázek, ale i platné metody zkoumání. Úspěchy na poli přírodních věd inspirovaly mnoho společenských vědců při snaze pokud možno napodobit úspěšnou přírodovědeckou metodologii, což se promítlo v důrazu na primát ověřování empirických hypotéz pomocí sofi stikovaných ekonometrických technik a konstruování modelů, jejichž kvalita je ověřována úspěšností predikce. Tento postoj je klasickým způsobem vyjádřen ve Friedmanově (1953) slavném eseji Metodologie pozitivní ekonomie -není zkoumána realističnost předpokladů modelu, cílem je optimalizace schopnosti předpovídat budoucí vývoj.Filosofi ckým východiskem tohoto stanoviska je zejména logický pozitivismus hlásaný Vídeňským kruhem od 20. let 20. století, který popírá spolehlivost introspekce, jež byla vždy opěrným bodem "rozumějících" společenských věd, i poznatelnost posledních příčin a principů (zákonů) světa, což činí poznání vždy jen hypotetickým a nehotovým. Konstruovat a stále zdokonalovat modely využívající komplexní matematický aparát a empiricky ověřovat získané predikce je úkolem vědy oproštěné od naivity a metafyzických předsudků. Podle pozitivismu všechny smysluplné výroky pocházejí buď ze zkušenosti, nebo jsou analytické (užitečné tautologie) jako matematika a logika. 1 Tento přístup s sebou nese i metodologický monismus: metody přírodních a společen-ských věd se v zásadě neliší, existuje pouze jedna věda (unifi ed science).Pozitivistický postoj v žádném případě není nesporný -na fi losofi ckém poli utržil vážné šrámy již například od Quinea (1951), který ukázal, že neexistuje žádný jednoduchý způsob ověřování a oddělování smysluplného od nesmyslného, jaký si logičtí pozitivisté představovali. V přírodních vědách i v ekonomii začalo hledání cesty k překonání původní dogmatické formy pozitivismu. V této práci bude naším východiskem kritika pozitivismu zaznívající ze strany rakouské školy. Ta argumen-1Analytický apriorní soud je pouze rozvinutím pojmu, který sice užitečným způsobem vyjasňuje, ale nic nového k němu nepřidává. Matematika je v tomto smyslu pouze bohatým rozvinutím základní identity A=A.