This paper elaborates on the authors' previous research on the relatively unexplored area of the gender aspects of online political participation. Quantitative content analysis is used to analyse communication on selected Czech political parties' Facebook profiles during the campaign for the parliamentary elections in 2013 and 2014. The article focuses on women's presence in political discussions and the relationship between their presence and the negativity of the communication in the forum, and presents a literature review offering possible explanations for the surprising difference in both the activity of men and women and the differences in the activity of female participants on the profile pages of different parties. The results of this research challenge some established assumptions about the alleged narrowing of the gender gap in the Internet environment and in social media specifically, as men turn out to be much more active than women. 2 Tyto aktivity, které nutně nesměřují přímo či primárně k ovlivňování rozhodovacích procesů ve společnosti a nevyžadují hlubší zapojení nebo závazek (Carpentier 2011), označují někteří výzkumníci/ce jako expresivní způsoby participace nebo on-line politickou expresi3 (Gibson, Cantijoch 2013). Do této výzkumné oblasti se pak promítají i otázky klasického participačního vý-zkumu týkající se různých nerovností v participačních aktivitách občanů a občanek. Naším výzkumným záměrem je přispět k diskusi o tom, zda jedním z faktorů, které ovlivňu-jí on-line politickou expresi jednotlivců/kyň, je také gender.Relevance on-line politické exprese, tedy mimo jiné diskusí o politice na sociálních sítích, jako výzkumného tématu se totiž neodvíjí jen od toho, že je toto prostředí ve zvýšené míře užíváno politickými aktéry/kami i potenciálními voliči a voličkami. Nástup fenoménu sociálních médií na počát-ku 21. století se do velké míry časově překrývá s takzvanou krizí demokracie (ztráta zájmu občanů a občanek o politické dění, či dokonce ztráta důvěry v parlamentní systémy, především mezi příslušníky/cemi mladších generací, často v důsledku rozmachu politického marketingu), na niž upozorňují někteří autoři a autorky (Norris 2002;Coleman, Blumler 2009;Dahlgren 2013). Právě internet jako jedna z nových komunikačních technologií může podle mnohých kompenzovat odklon veřejnosti od tradičních forem politické participace a opět posílit jejich politickou angažovanost (Weber, Loumakis, Bergman 2003;Dahlgren 2005;Davis 2010; Jakubowicz 2013) a zároveň může oslabit nerovnosti v přístupu k politické participaci založené především na sociodemografických charakteristikách jedinců (Vitak et al. 2011;Enjolras et al. 2012;Holt et al. 2013).Tyto optimistické vize spojující internet s novou érou demokracie však nepotvrzuje dominantní tradice ve výzkumu on-line participace, podle níž internet existující nerovnosti nejen neoslabuje, ale do určité míry je i zvýrazňuje (Norris 2001;Davis 2010). Koncept tzv. digital divide (Norris 2001) tedy odmítá zjednodušující pojetí internetu jako "bezbarié-rové...