Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn

Abstract

Key words: Middle Ages -castle -moat -formation processes -archaeological stratigraphy -geoarchaeological research -micromorphology -waste area -communication diagram. ÚvodZ dispozice hradních areálů a jejich archeologického obsahu lze usuzovat na části, které sloužily jako komunikační a odpadní areály. Formativní procesy v obou případech významně ovlivňuje člověk, a to udáním charakteru vrstvy (obsahu artefaktů nebo ekofaktů). Komunikační vrstva má stavebníkem požadovanou úpravu a po uvedení do provozu je nutné udržení její provozní stability, které se zabezpečuje úklidem a zpřístupněním komunikačních tras pro bezpečný chod sídla. Přímé rozdělení na komunikační a odpadní areály v rámci hradní architektury lze dokumentovat především v době stabilizace sídla. Druhy produkovaného odpadu lze rozdělit mezi běžný provoz kuchyně, lidský odpad (prevéty), odpad výrobní (hradní kovárna), stavební nebo odpad hospodářský (chov zvířat). Velké a dramatické kumulace v hradním prostředí přestavu-jí vrstvy stavebního odpadu, planýrek a kuchyňského odpadu. Rozloha a zastavěnost hradní parcely ovlivňuje deponování odpadu. Odpadové areály externího charakteru zaplňují mimokomunikační deprese, prostory v blízkosti staveb, nebo naopak doplňují komunikační prostor jako zpevňující prvek. Vzniklé většinou horizontální kulturní vrstvy jsou interpretovatelné jako možné pochozí horizonty, ale převládající formační proces nelze makroskopicky specifikovat (Durdík 2010, 47; Bajer a kol. 2013, 39-44;Schiffer 1972; 1987; Neustupný 2007, 66-72; Čapek 2013, 19-23, 64-72).Jakým způsobem však interpretovat situaci, která vykazuje prvky komunikačního prostoru, ale z hlediska sedimentárního obsahu reflektuje odpadní areál? Jak lze jednotlivé fáze vyplňování rozpoznat a interpretovat? Jak v takovém případě pracovat se souborem artefaktů a sedimentárním archivem? Jednou z možností je detailní studium mikrostratigrafie doplněné o geochemickou analýzu (Goldberg-Macphail 2006;Lisá et al. 2015).

What do we know about castle kitchens and their management? : forty years of excavations of Rokštejn Castle

“…The working theory is that, if not all, the majority of the accumulated waste during the whole existence of the castle can still be found within the castle walls, and that we can thus piece together either whole animal or pottery individuals, enabling the research on how the waste management changed over time. The formation processes of layers can shed new light into their origin, usage, and/or structural changes (Mazáčková-Lisá 2016;Peña-Monné et al 2014;Schillito et al 2014). Microscopic changes, which cannot be otherwise observed, point at different usage of different castle areas, and what post-deposition processes were in play (Banerjea et al 2019;Kittel et al 2018;Giaime et al 2018).…”