2015
DOI: 10.5089/9781498393577.001
|View full text |Cite
|
Sign up to set email alerts
|

How Delaying Fiscal Consolidation Affects the Present Value of GDP

Abstract: We develop a simple model to examine the conditions under which delaying fiscal consolidation can affect the present value of GDP via the fiscal stance's effects on the output gap and hysteresis. We find that the absolute size of the fiscal multiplier-the focus of much empirical investigation and policy debate-is likely inconsequential in this regard. Rather, what matters is the degree to which the multiplier during the initial period of fiscal stimulus differs from the multiplier when the stimulus is withdraw… Show more

Help me understand this report

Search citation statements

Order By: Relevance

Paper Sections

Select...
2
1
1

Citation Types

0
4
0
2

Year Published

2015
2015
2019
2019

Publication Types

Select...
3

Relationship

0
3

Authors

Journals

citations
Cited by 3 publications
(6 citation statements)
references
References 18 publications
(15 reference statements)
0
4
0
2
Order By: Relevance
“…Přijetí restriktivních fiskálních opatření obvykle způsobuje snížení agregátní poptávky, avšak při růstu daňového zatížení je pokles celkových výdajů zpravidla vyšší (MMF, 2010). Zatímco tedy růst daňových příjmů vyvolává recesi, za určitých okolností může reforma veřejných financí, která je založena na snížení vládních výdajů, růst výstupu dokonce 18 V případě nedostatečné poptávky a infrastrukturální vybavenosti a při vysoké rizikové prémii musí podle Ostryho, Ghoshe a Espinozi (2015) vlády volit mezi tvorbou kapitálové zásoby na jedné straně a zvládnutím dluhového rizika a vytvořením podmínek pro budoucí růst na straně druhé. Výjimku z tohoto dilema tvoří vysoce efektivní veřejně financované investiční výdaje, které doprovází silné "keynesovské efekty" a nízké úrokové náklady.…”
Section: Zvýšení Daní a Snížení Vládních Výdajů Jako Nástroje Fiskálnunclassified
See 1 more Smart Citation
“…Přijetí restriktivních fiskálních opatření obvykle způsobuje snížení agregátní poptávky, avšak při růstu daňového zatížení je pokles celkových výdajů zpravidla vyšší (MMF, 2010). Zatímco tedy růst daňových příjmů vyvolává recesi, za určitých okolností může reforma veřejných financí, která je založena na snížení vládních výdajů, růst výstupu dokonce 18 V případě nedostatečné poptávky a infrastrukturální vybavenosti a při vysoké rizikové prémii musí podle Ostryho, Ghoshe a Espinozi (2015) vlády volit mezi tvorbou kapitálové zásoby na jedné straně a zvládnutím dluhového rizika a vytvořením podmínek pro budoucí růst na straně druhé. Výjimku z tohoto dilema tvoří vysoce efektivní veřejně financované investiční výdaje, které doprovází silné "keynesovské efekty" a nízké úrokové náklady.…”
Section: Zvýšení Daní a Snížení Vládních Výdajů Jako Nástroje Fiskálnunclassified
“…Za těchto okolností je pro ekonomiku výhodnější udržování dluhu než jeho splacení. Jestliže vlády naopak čelí fiskálním omezením, mohou podle Ostryho, Ghoshe a Espinozi přínosy poklesu zadlužení převýšit náklady spojené s růstem distorzních daní nebo snížením výdajů na veřejné investice 18.…”
unclassified
“…The appropriate policy during the era of the binding zero lower bound is fiscal stimulus to achieve full employment, and worry about debt later." Fletcher and Sandri (2015) simulate the effects of fiscal consolidation in a variable multiplier environment. In the presented scenarios the multiplier varies inversely and linearly with the output gap or with GDP growth.…”
Section: Combining Two Strands Of Literature On Fiscal Multipliersmentioning
confidence: 99%
“…It should be noted that little has been said about the effects of delayed fiscal adjustment (DFA hereafter) or required fiscal adjustment on economic growth. According to the best of my knowledge, there has been very little empirical research (Wijnbergen and Anand, 1988;Wijnbergen and Budina, 2001;Fletcher and Sandri, 2015) dealing with links between these considered economic fundamentals. Motivated by this problem and the gap in the literature, the innovative contribution in this paper is to examine the quantitative temporal effect of delayed fiscal adjustment on economic growth in Tunisia using an autoregressive distributed lag (ARDL) approach.…”
Section: Introductionmentioning
confidence: 99%
“…Using simulation analysis and projections of the aggregate of G7 economies, the innovative contribution to the empirical research carried out by Fletcher and Sandri (2015) found that delaying fiscal consolidation leads to meaningful growth gains if the fiscal multipliers are higher during the stimulus phases than during the subsequent consolidation phase. This approach dealing with delayed fiscal adjustment had its roots in studies conducted by Wijnbergen et al (1988).…”
Section: Introductionmentioning
confidence: 99%