Influencing malt quality by exogenous ethylene application performed in the course of post-harvest ripening of barley grain.

Abstract

1 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, 614 00 Brno / Research Institute of Brewing and Malting, PLC, Malting Institute Brno, Mostecká 7, 614 (2007)(2008)(2009), byly prováděny ve skleněných lahvích (3 800 ml) uzavřených pryžo-vou membránou. V těchto pokusech byl zkoušen vliv různé koncentrace ethylenu na kvalitativní ukazatele sladu. Vzhledem k malému objemu použitých nádob (2.000 ks obilek), však docházelo k rychlým změnám ve složení vzduchu, především k prudkému poklesu koncentrace kyslíku a nárůstu koncentrace CO 2 . U obilek pak probíhalo anaerobní dýchání s nepříznivým vlivem na kvalitu vyrobeného sladu. Úprava složení mezizrnného plynu byla dosahována použitím vhodných sorbentů [1].Naším cílem bylo navázat na předchozí výzkum a eliminovat výše uvedené nevýhody. Proto jsme se rozhodli provést experiment v mikrosladovně. Produkce ethylenu byla zajištěna jednoduchým, ale účin-ným způsobem. Využili jsme přirozené schopnosti plodů jablek produkovat ethylen. Plody byly přidány do podlísčí, a tak vytvořily požadovanou koncentraci ethylenu (200 až 300 nl.l -1 ) v ovzduší skříně mikrosladovny.  2 LITERÁRNÍ PŘEHLEDDormance je založena geneticky [2] a pokusy konané při posklizňové úpravě zrna působením vyšších či nižších teplot dormanci obilek výrazně neovlivnily [3, 4, 5]. Přesto bylo v posledních letech při sledování problematiky interakce dormance a zvýšení kvality výroby sladu ověřeno, získáno a upřesněno několik informací.V průběhu dormance, která ovlivňuje kvalitu sladu, obsah abscisové kyseliny a produkce ethylenu klesá [6]. Při procesu klíčení obilky uvolňují do prostředí oxid uhličitý za současné spotřeby kyslíku, a různé množství ethylenu a ethanu podle stupně dormance či stresových ovlivnění [1]. Tyto plyny v mezizrnném vzduchu zpětně působí na klí-čení obilek -na růst kořenů a koleoptile -střelky. Oxid uhličitý nepřímo [2007][2008][2009] were conducted in glass bottles (3 800 ml) closed with a rubber membrane. The effect of different ethylene concentrations on malt quality parameters was studied. Considering a small volume of the containers used (2,000 pcs of caryopses), air composition quickly changed, first of all sharp decrease in oxygen concentration and increase in CO 2 concentration. Respiration of caryopses was anaerobic with an unfavorable impact on the quality of produced malt. The inter-grain gas composition was adjusted with appropriate sorbents [1].The aim of this study was to continue in previous research and eliminate disadvantages stated above. Therefore we decided to carry out the experiment in a micromalting house. Ethylene production was ensured by a simple but effective manner. We used the natural ability of apples to produce ethylene. Added fruits formed the required concentration of ethylene (200 to 300 nl.l -1 ) in the air of maicromalting box.  2 SURVEY OF LITERATUREDormancy is of genetic nature [2] and it was not markedly influenced by higher of lower temperatures used in the course of experiments with post-harvest treatment of kernel...

The Roles of Gibberellins and Ethylene on the Germination Physiology of the Malting Barley, Variety Puma (Hordeum valgare cv Puma)

“…The germination curves also suggested that ethylene is the dominant hormone that determines the rate of germination of 'Puma' barley seed. Considering that ethylene is synthesised by germinating barley seeds (Locke et al 2000;Hartman et al 2011), the curves showed that supplementing ethylene synthesised by seeds (control) by exogenous ethylene treatment further reduces the number of seeds that germinates after 24 h and increases the number of seeds that germinates after 48 h. Moreover, inhibiting ethylene perception increased the number of seeds that germinated after 24 h. It could be concluded that ethylene treatment delays germination of 'Puma' barley and inhibiting its perception hastens germination.…”

“…During germination, the barley seed produces GA (Palmer 2018) and ethylene (Locke et al 2000;Hartman et al 2011) which regulates embryo growth and enzyme synthesis. Since both ethylene and GA are produced by the germinating barley seed and their presence either in or around the seed affects germination, the separate roles of these hormones on barley seed germination are not clear.…”

“…The germination promotion effect of GA appears to be universal, but the germination promotion effect of ethylene varies with plant species (Matilla and Matilla-Vázquez 2008). In barley, both GA and ethylene are synthesised during seed germination (Locke et al 2000;Hartman et al 2011). Since both hormones are present, it is difficult to attribute the germination stimulation effect to one hormone and not the other.…”