, Ústav zemědělské ekonomiky a informací
ÚvodV souvislosti s plněním strategických politických cílů Evropské unie týkajících se globální konkurenceschopnosti, ekonomické a sociální koheze a udržitelného rozvoje, staly se venkovské oblasti v posledních dvaceti letech předmětem velkého zájmu politiků. Tyto oblasti prodělávají zásadní ekonomické a sociální změny, které zahrnují pokles významu zemědělství v důsledku technologických změn a mezinárodní konkurence, rozvoj cestovního ruchu a pevnější spojení s životním prostředím. Mnoho venkovských oblastí, především periferních a strukturálně postižených, navíc čelí poklesu počtu obyvatel, obtížím při vytváření nových a udržení stávajících pracovních míst, poklesu ekonomické výkonnosti a sociální exkluzí (Ballas et al., 2006). Na druhé straně venkovské oblasti nabízí reálné příležitosti pro vznik nových odvětví, rozvoj cestovního ruchu, nabízí vhodné prostředí pro život a práci, slouží jako zásobárna přírodních zdrojů a disponují velmi ceněnou krajinou (Evropská komise, 2006).Ekonomika venkovských oblastí je obvykle závislá na výkonnosti poměrně nízkého počtu klíčových odvětví. V důsledku toho se projevuje sklon ke krátkodobé nestabilitě (Siegel a Alwang, 1995) a nízké úrovni růstu (Garcia-Milà a McGuire, 1998). Oba tyto problémy jsou prohlubovány skutečností, že klíčová průmyslová odvětví ve venkovských oblastech jsou obvykle založena na přírodních zdrojích a výrazně tíhnou ke krátkodobé fl uktuaci a/nebo dlouhodobému úpadku. V této souvislosti se mnoho tvůrců zemědělské respektive venkovské politiky dívalo na průmyslovou diverzifikaci, nebo přesněji na vícenásobnou specializaci, jako na způsob, jak vhodně podpořit venkovskou ekonomiku. Tento přístup byl podpořen empirickými studiemi v daných oblastech . Nicméně bylo zjištěno, že rozvojové trajektorie venkovských oblastí nezávisí pouze na průmyslové struktuře regionu a vzájemných vztazích mezi průmyslovými odvětvími, ale také na socio-ekonomických charakteristikách místních obyvatel a na vztazích mezi produkcí a spotřebou v ekonomické oblasti (Vias, 1999).Intervence do venkovských oblastí v rámci politiky rozvoje venkova mají za cíl především stabilizovat venkovské obyvatelstvo a jejich společenské struktury včetně zabránění vylidňování venkova a dále zvyšovat ekonomický růst, inovovat a vytvářet pracovní příležitosti -v souladu s Lisabonskou strategií -a udržovat trvalý rozvoj,