The paper analyzes the influence of credit-, labor-, and product market deregulation policies on economic growth in more than 70 economies over a period of 30 years. It addresses both the issues of reform measurement and its endogeneity. Specifically, by combining a difference-in-difference strategy with an IV approach to the endogeneity of the reform timing, this work finds that deregulation contributed to the per capita GDP levels of the early reformers relatively more than to the ones of the late reformers. However, the paper also finds that accelerating credit market reforms leads to a large growth acceleration effect for the late reformers, which points to large dynamic welfare gains from deregulation. The latter result suggests that a large-scale credit market re-regulation in the aftermath of the Great Recession is a misguided approach to deal with the consequences of the financial crisis.
AbstraktTato studie analyzuje vliv politiky deregulace úvěrového, pracovního a produktového trhu na hospodářský růst ve více než 70 ekonomikách po dobu 30 let. Zabývá se jak otázkami měření dopadů reforem tak i jejich endogenními vlastnostmi. Konkrétně se tato studie zabývá tím, že kombinací rozdílových strategií s přístupem typu IV k endogenním vlastnostem načasování reforem se zjišt'uje, že deregulace přispěly k úrovním HDP dřívějších reformátorů relativně více než k těm reformátorů z pozdějších dob. Nicméně, tato studie také vedla ke zjištění, že urychlení reforem úvěrového trhu má za následek velké zrychlení růstu pro pozdější reformátory, což poukazuje na dynamický přínos v oblasti sociální péče a veřejného blaha zavedením výše zmíněné deregulace. Poslední výsledek naznačuje, že v době po Velké Recesi se velké přeregulování úvěrového trhu jeví jako chybný krok při řešení dopadů finanční krize.
AbstractThe paper analyzes the influence of credit-, labor-, and product market deregulation policies on economic growth in more than 70 economies over a period of 30 years. It addresses both the issues of reform measurement and its endogeneity. Specifically, by combining a difference-in-difference strategy with an IV approach to the endogeneity of the reform timing, this work finds that deregulation contributed to the per capita GDP levels of the early reformers relatively more than to the ones of the late reformers. However, the paper also finds that accelerating credit market reforms leads to a large growth acceleration effect for the late reformers, which points to large dynamic welfare gains from deregulation. The latter result suggests that a large-scale credit market re-regulation in the aftermath of the Great Recession is a misguided approach to deal with the consequences of the financial crisis.
AbstraktTato studie analyzuje vliv politiky deregulace úvěrového, pracovního a produktového trhu na hospodářský růst ve více než 70 ekonomikách po dobu 30 let. Zabývá se jak otázkami měření dopadů reforem tak i jejich endogenními vlastnostmi. Konkrétně se tato studie zabývá tím, že kombinací rozdílových strategií s p...