Cílem studie je hledat mechanismy, které podmiňují tvoření ženských podob cizích příjmení v češtině, a to na materiálu Českého národního korpusu SYN, verze 9. Za tímto účelem zkoumáme korpusovou frekvenci jmen evropských prezidentek a premiérek, které působily v časovém rozmezí let 2010–2019, a jmen hereček, jež ve stejném období získaly Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Na základě statistického testování článek zjišťuje, jestli profese, věk nebo možnost skloňovat rodné jméno hrají roli v tom, zda dochází k feminizaci příjmení. Kromě výsledků výzkum naznačuje, že ve hře je mnoho dalších faktorů, například délka jména, pravopisné obtíže nebo mechanismus „syntaktické atrakce“.