AbstraktZnalost učitele, které pojmy (= fenomény) znamenají pro žáky problém, je nezbytným předpokladem úspěšné realizace výuky. Je ale možné, že žáci vidí obtížnost fenoménů jinak než učitel. V našem výzkumu porovnáme názor na vnímání obtížnosti 20 vybraných environmentálních fenoménů ze strany učitelů 10 základních škol (N=60; výzkumným nástrojem byl dotazník) a jejich žáků (N=1341; výzkumným nástrojem byl kognitivní test). Kromě vnímání obtížnosti nás také zajímalo porozumění významu a pojetí tohoto porozumění.Za využití metodologické triangulace jsme dále pracovali s 8 fenomény, které se ukázaly dle výsledků kognitivního testu pro žáky nejvíce obtížnými. V tomto následném kvalitativním výzkumu byla výzkumným nástrojem pojmová mapa (N=79) doplněná u některých respondentů (= R) následným rozhovorem (N=4).Byl prokázán statisticky významný rozdíl v porozumění významu fenoménů v závislosti na použitém výzkumném nástroji (Z=6,8, p <0,001). Jsou zde diskutovány možné důvody pro dětská pojetí a miskoncepce, které dle výsledku výzkumu přetrvávají v různých věkových obdobích žáků.
AbstractTeacher's knowledge of which concepts (= phenomena) pose problems for pupils, is a prerequisite for successful teaching. It is possible, however, that pupils see the difficulty of the phenomena differently from the teacher. In our research, we compare the perception of the difficulty of 20 selected environmental phenomena by teachers of 10 primary and lowersecondary schools (N=60; the research tool was a questionnaire) and their pupils (N=1341; the research tool was a cognitive test). In addition to perceiving the difficulty, we were also interested in understanding the meaning and the conception of this understanding.Using the methodological triangulation, we further worked with 8 phenomena which proved to be the most difficult for the pupils according to the results of the cognitive test Envigogika: Charles University E-journal for Environmental Education ISSN 1802-3061 2Envigogika 14 (1) while using follow-up qualitative research, where the research tool was a conceptual map (N=79) supplemented by an interview (N=4) with some respondents (= R).A statistically significant difference in the understanding of the significance of the phenomena was found, depending on the research tool used (Z=6.8, p < 0.001). Possible reasons for childhood conceptions and misconceptions are discussed here, which, according to the research results, persist with the age of the pupils.