Molecular Mechanisms of Carcinogenesis of Epithelial Ovarian Cancers

Abstract

1 Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě 2 Regionální centrum aplikované molekulární onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno SouhrnVýchodiska: Epiteliální ovariální karcinomy jsou v české populaci jednou z nejčastějších příčin úmrtí na gynekologické malignity. Tato skupina nádorů je charakterizována značnou heterogenitou jak z hlediska její patogeneze, tak i odpovědí na terapii. Je otázkou, zda pokroky v objasnění molekulární patogeneze jednotlivých typů epiteliálních ovariálních karcinomů mohou v budoucnu přispět k aplikaci cílené personalizované léčby. Cíle: Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o kancerogenezi a molekulární podstatě epiteliálních nádorů ovaria a uká-zat na možné využití těchto poznatků v klinické praxi. Pro základní charakterizaci epiteliálních ovariálních karcinomů je využit dualistický model, který rozděluje tyto nádory do dvou skupin na základě odlišného původu a mechanizmu kancerogeneze. Typ I zahrnuje low-grade serózní karcinomy, endometrioidní karcinomy, mucinózní karcinomy a Brennerův tumor, typ II pak high-grade serózní karcinomy. Závěr: Nově získané poznatky získané sekvenováním nové generace ukazují zásadní odlišnosti v genetických alteracích u obou skupin nádorů. Rozdíly v genetické nestabilitě mezi oběma skupinami nádorů určují způsob jejich kancerogeneze a poukazují na nové cesty pro aplikaci cílené terapie. Porucha homologní rekombinace a vysoká genetická nestabilita u nádorů typu II je hlavní příčinou jejich senzitivity k platinovým cytostatikům a inhibitorům PARP (poly-ADP ribose polymerase). Na druhou stranu karcinogeneze méně agresivních, ale často rezistentních nádorů typu I je závislá na aktivaci signalizačních drah PI3K/ AKT a RAS/ BRAF/ MEK/ ERK. Cílená inhibice těchto drah u nádorů typu I by tak v budoucnu mohla představovat efektivnější terapii s nižší toxicitou. Klíčová slovanádor ovaria -high-grade serózní ovariální karcinom -low-grade serózní ovariální karcinomendometrioidní karcinom -mucinózní karcinom -nádorová transformace -genetická nestabilita Práce byla podpořena projektem MŠMT -NPU I -LO1413. This work was supported by the project MEYS -NPS I -LO1413.Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. MUDr 4S47 ÚvodGynekologické zhoubné nádory před-stavují přibližně 15 % všech nádoro-vých onemocnění ženské populace v ČR. Zhoubné novotvary vaječníků tvoří histopatologicky heterogenní skupinu ná-dorů, z nichž ovariální karcinomy jsou klinicky nejvýznamnější [1]. V současné době existuje celá řada studií zabývají-cích se molekulárními základy ovariální kancerogeneze a výsledky těchto prací významně napomáhají upřesnit klasifikaci ovariálních karcinomů, zlepši...

Roles of metformin‐mediated girdin expression in metastasis of epithelial ovarian cancer

“…The actin‐binding protein Girdin modulates the production of stress fibers and lamellipodia, and thereby influences actin cytoskeleton (Enomoto et al, 2005). Evidence suggests that Girdin is a regulator of cell motility and implicated in cancer cell migration, particularly through enhancing the activity of AKT (or phosphoinositide 3‐kinase [PI3K]‐Akt signal transduction pathway), which plays a core role in EOC cell migration and polarization (Mullerova et al, Wang et al, 2017, Weng et al, 2010). Girdin is highly expressed and emerged as therapeutic target in colorectal cancer, breast cancer as well as esophageal squamous cell carcinoma (Lu et al, 2018, Shibata et al, 2013, Wang, et al, 2017).…”