Measuring Pro-Poor Growth: Analysis of Indicators and their Comparison Applied to BangladeshThe paper analyzes the theory and construction of four indicators of pro-poor growth and applies them to Bangladesh over two time periods, 2000-2005 and 2005-2010. The following indicators were used: pro-poor growth index (Kakwani and Pernia, 2000), poverty equivalent growth rate (Kakwani and Son, 2008), poverty growth curve (Son, 2004), and the rate of pro-poor growth (Ravallion and Chen, 2003). Applied to Bangladesh, the results of the four indicators mostly point in the same direction. While the conditions for the pro-poor growth in the strict (relative) sense were rarely met, all the indicators suggest there was a certain degree of pro-poor element in the growth process. However, there were noticeable diff erences between the two periods. In the fi rst period, the growth led to a faster reduction in absolute poverty while inequality increased, whereas in the second period the poor benefi ted relatively more from growth but the reduction of poverty was less pronounced (since the growth in the mean income was lower in the second period). The results also show that the relatively richer part of the poor population (those not far below the poverty line) benefi ted more from the growth process than the poorest of the poor.Keywords: pro-poor growth, poverty, inequality, Bangladesh JEL Classifi cation: I320, O150
ÚvodSnížení chudoby je obecně vnímáno jako pozitivní charakteristika vývoje společnosti a je také významným cílem rozvojových politik. V této práci se zabýváme jedním ze způsobů snížení chudoby pojímané jako materiální deprivace, která je aproximována nízkým příjmem či spotřebou. Nabízí se dvě obecné strategie pro snížení chudoby. Prostřednic-tvím redistribuce je možné převést zdroje od nechudé části obyvatelstva k chudým, a tím chudobu snížit. Vzhledem k vysoké nerovnosti ve většině rozvojových zemí mohou tyto nástroje přispět k redukci chudoby. Možnosti redistribuce jsou však vždy omezené, a to *1 Jaromír Harmáček (jaromir.harmacek@upol.cz), Miroslav Syrovátka (miroslav.syrovatka@upol.cz), Martin Schlossarek (martin.schlossarek@upol.cz), Petr Pavlík (petr.pavlik@upol.cz), Univerzita Palackého v Olomouci, katedra rozvojových studií.