Nový Výskyt Skarnu v Gföhlské Jednotce U Vevčic U Jevišovic: Minerální Asociace Skarnu a Kontaminovaných Amfibolických Pegmatitů

Abstract

ÚvodSkarny představují objemově málo významnou, ale typickou součást moldanubika na z. Moravě. V minulosti byly některé z nich zdrojem železné rudy, nejprve limonitu, vzniklého zvětráváním Ca-Fe silikátů, později i magnetitu. Pozornost byla věnována i mineralogii, petrologii a genezi těchto skarnů. Zatímco na převládající složení protolitu těchto hornin a tedy na podíl a rozsah metasomatických procesů při jejich vzniku nepanuje mezi badateli jednotný názor, shoda existuje v názoru na silné polymetamorfní přepracování těchto skarnů (srov. Němec 1991;Pertold et al. 2000;Pertoldová et al. 2009).Výchozy skarnových hornin nejsou v krystaliniku z. Moravy příliš časté a studiu nepřístupná jsou v součas-nosti takřka všechna důlní díla na místech historického dolování zmíněných skarnových železných rud.V roce 2012 byl zjištěn jedním z autorů (J. Š.) dosud neznámý výchoz skarnu u Vevčic, ležících 10 km na JV od Jevišovic, zajímavý jak svojí minerální asociací, tak zejména četnými injekčními proniky anatektických tavenin do skarnu a jejich Ca-Fe kontaminací. Z tohoto důvodu podáváme v předkládané práci mineralogicko-petrografi ckou charakteristiku tohoto nového skarnového výskytu. Geografi cká poziceŠirší oblast podél středního toku Jevišovky je součástí Znojemské pahorkatiny patřící k jv. okraji Českomorav-ské vrchoviny. Plochý a mírně zvlněný terén paroviny modelované předterciérní denudací porušují zaklesnutá údolí meandrujících vodních toků a do nich směřujících vodotečí s krátkými a strmými údolími.Nový výskyt skarnu je součástí členitého skalního defi lé na levém břehu Jevišovky asi 450 m na SV od silničního mostu vedoucího přes řeku ve Vevčicích (obr. 1). Lokalita je dostupná po polní cestě odbočující u mostu ze silnice. Řeka Jevišovka, přitékající ze SZ od Černína, zde prudce mění kolenovitým ohybem směr toku na JZ a boční erozí odkrývá v zalesněné stráni Na kopcích (327 m n. m.) výchozy hornin. Rozsáhlejší skalní výchozy se skarnem lemují j. ústí rokle v místě, kde se napojuje do údolí Jevišovky (48° 57´ 45.120´´ N, 16° 3´ 7.050´´ E). Ústí rokle lemují 3-8 m vysoké skalky, její dno vyplňuje rozvlečená bloková suť z rozpadajících se výchozů a materiál vyplavený z rokle. Geologická situaceZdejší oblast náleží gföhlské jednotce moldanubika. Jde o složitý komplex hornin spodnokorového (granulity) a plášťového původu (granátické a spinelové peridotity, eklogity) metamorfovaný v HT/HP podmínkách vyšší amfi bolitové a granulitové facie (Dallmeyer et al. 1995;Medaris et al. 2013), s menším podílem suprakrustálních hornin (metapelity, mramory, částečně amfi bolity). Pro gföhlskou jednotku je charakteristická velmi silná variská