Phenomenology as a Foundation of Economic Method

Abstract

ÚvodMezi společenskými vědci požívají ekonomové výsadní postavení -respektive takové je aspoň přesvědčení mnoha ekonomů. Svůj obor považují za nejformalizovanější (a tedy nejvědečtější) ze všech společenských věd (Lazear, 2000). Ve druhé polovině 20. století dosáhli mimořádných úspěchů při traktování témat, která byla do té doby považována za doménu práva, historie, sociologie či politologie, takže začali ekonomii popisovat jako imperiální vědu (Stigler, 1984).Přitom paradoxně v téže době, kdy ekonomie na základě svých úspěchů toto přízvisko dostala, začal mohutnět opačný proud výzkumů, které dokazují, že ekonomie nepopisuje adekvátně ani jevy, které nejvíce patří k jádru jejího zkoumání, tj. hospodaření a chování na trzích. Začalo docházet k pronikání kognitivních věd (psychologie, antropologie, neurovědy…) do oblasti ekonomie a tento směr dostal i své jméno: behaviorální ekonomie (Angner, Loewenstein, 2012).Výzkumy behaviorálních ekonomů se soustřeďují především na různé konkrétní jevy -např. na vztah k času (prospektová teorie, hyperbolické diskontování) -které by mohly sloužit jako doplnění standardních ekonomických modelů. V jejich pozadí je ale vlastně vždy obsažen útok na samo jádro ekonomické metody: na teorii racionální volby. Všechny behaviorální výzkumy jsou spojeny s představou, že získávání informací a práce s nimi nejsou v realitě dokonalé, tj. že racionalita je omezená, 1 nebo dokonce že samu standardní představu o racionalitě a optimalizaci musíme opustit. Implicitně (ale mnozí i výslovně) tak kognitivní vědci vznášejí otázku, zda je vůbec ekonomický přístup k lidskému chování oprávněný. Kde se vlastně bere představa o člověku, který "jedná", tj. má své "cíle" a "volí" mezi prostředky k dosažení těchto cílů, prostředky, které mají různá alternativní použití? Nejsilněji se na tuto otázku objevují dvě soupeřící odpovědi: Podle první je představa jednajícího (užitek maximalizujícího) člověka jen naší instrumentální pomůckou, která usnadňuje výzkum. (Proč by se jí pak ale měla ekonomie držet, když ji tolik studií zpochybňuje?) Podle druhé jde o nezpochybnitelné východisko všech společenských věd.2 (Jak je ale potom možné, aby byly provedené výzkumy v rozporu s teorií racionální volby?)

Realism, Instrumentalism and the Time Aspect of Theory Building

“…13 For the detailed description of the process through which the scientifi c thought constructs should be derived from the thought constructs of a common man, see Schütz (1971b) or Svoboda (2014).…”