Planning for Deactivation of Implantable Cardioverter Defibrillators at the End of Life in Patients With Heart Failure

Abstract

Implantable cardioverter defibrillators (ICDs) may be burdensome in end-stage heart failure. At the end of life, as many as one-fifth to one-third of patients experience an ICD shock. Critical care nurses should be aware of the potential burden of these shocks at the end of life as well as the ethics and organizational policies surrounding ICD deactivation. This literature review examines the issues surrounding ICD therapy at the end of life. Based on this author's findings, recommendations for discussing and implementing ICD deactivation are offered. Health care organizations should have clear policies addressing ICD deactivation to provide for seamless integration of palliative care services throughout the course of heart failure. These policies should empower nurses to activate resources in a timely manner and should clearly outline processes for ICD deactivation.

Optimizing of a question prompt list to improve communication about the heart failure trajectory in patients, families, and health care professionals

“…Health care professionals working in HF care should openly discuss any issue related to the illness trajectory, including prognosis, symptom management, options and preferences for palliation and end-of-life care as well as deactivation of devices with patients and their families. By doing so, the professionals help them to be prepared to live with a life-limiting illness and for the last phase of life [ 4 , 5 ]. However, this open approach to communication about the HF trajectory is not widely implemented in clinical practice.…”

Doporučení pro deaktivaci implantabilních kardioverterů- -defibrilátorů u pacientů v terminální fázi života.Společný dokument odborných společností: České kardiologické společnosti, z.s.; České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP; České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP

“…14 Odnětí život prodlužující přístrojové léčby na konci života je často kontroverzní, a ačkoliv deaktivace ICD je všeobecně akceptovaná, ne každý pacient či zdravotnický pracovník s ní souhlasí. 15 Důvody nesouhlasu mohou být různé. Jednou z častých obav je strach z eutanazie, tedy že deaktivace ICD nebo i jiné podobné jednání by mohlo vzbudit podezření z ní.…”

“…Každopádně je důležité otevřít toto téma včas, kromě doby implantace také v období závažnějších změn zdravotního stavu, avšak ještě před jeho terminální deteriorací. 1,15 Obecným cílem komunikace lékaře s pacientem je v tomto případě diskuse, v rámci níž pacient pochopí podstatu svého onemocnění a cíle léčby, které se mohou dynamicky měnit s trajektorií nemoci nebo příchodem závažných přidružených onemocnění. Relativní obtížnost či nepříjemnost tématu pro lékaře nemůže být důvodem pro nekomunikaci.…”

“…Rozhodovací proces může trvat delší dobu a pacient musí mít dostatečný čas na rozmyšlení. 15 Výsledek rozhovoru, resp. pacientovo rozhodnutí musí být zaznamenáno do zdravotnické dokumentace pacienta.…”

Communication about the Heart Failure Trajectory in Patients, their Families and Health Care Professionals

“…Discussing end-of-life care also includes discussions about withholding cardiopulmonary resuscitation and deactivating ICDs for patients who have these devices (52,69,70). It has been shown that many patients have several ICD shocks during the last days of their life, and that discussions about deactivation rarely take place (43,44).…”