Political Economy of Adult Learning Systems

Abstract

Based on comparative adult education statistics offered by the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) Survey of Adult Skills (PIAAC) and country case studies, this book analyses the policies and structures that foster adult learning. It examines a variety of forms of adult learning, ranging from initial forms of post-compulsory education, such as upper secondary tracks and tertiary education, to firm training, compensatory adult education and learning for civic and leisure oriented purposes. Throughout the book, adult learning systems are directly linked to a variety of structural and public policy frameworks using a comparative welfare state approach. Themes such as pathways to learning and transition systems, participation patterns in higher education and participation patterns in other organized forms of adult learning are covered. The countries discussed are the UK, the USA, Korea, Denmark, Finland, Norway, Germany and the Netherlands. Situated at the intersection between scholarship and policy and using a mixed-methods approach, this title contributes fundamental insights into the further study of policies and structures related to alternative post-compulsory learning pathways.

Foreign-Born Adults’ Participation in Educational Activities: Evidence From Europe

“…the way in which education and labour market policies and educational offers are being implemented in countries relate to the uptake of lifelong learning activities (see e.g. Blossfeld et al, 2014;Desjardins, 2017). Examples include the strong levels of union density (see e.g.…”

Vratký triumf: vývoj účasti na neformálním vzdělávání dospělých v České republice v letech 1997 až 2016

“…Kromě toho má pozitivní vliv i na mnoho dalších oblastí mimoekonomického života, např. na míru občanské angažovanosti [Biesta, 2011], kvalitu života [Tuijuman, 1990;Desjardins, 2017] či emancipační potenciál v podobě schopnosti dospělých využít svých jedinečných předpokladů ke změně životní situace [Sen, 1997].…”

“…Je pro ně příznačné, že reprezentují určité množiny institucí v podobě systému sociálního státu, struktury vzdělávacího systému, zaměření vzdělávací politiky či koordinace vztahů mezi ekonomikou a trhem práce aj. [viz Antikainen, 2006;Blossfeld et al, 2011Blossfeld et al, , 2014Desjardins, 2017;Desjardins & Rubenson, 2013;Desjardins et al, 2016;Hovdhaugen & Opheim, 2018;Lee, 2017;Roosmaa & Saar, 2010;Rubenson & Desjardins, 2009;Saar & Räis, 2017;Saar et al, 2013a;Støren et al 2018;Tikkanen, et al 2018].…”

“…Význam těchto studií spočívá v tom, že systematicky mapují mezinárodní arénu vzdělávání dospělých, kterou následně třídí na regiony s různou: (a) intenzitou vzdělávání dospělých -na "extenzivní/intenzivní systémy NVD" [Desjardins et al, 2006], (b) úrovní účasti [Desjardins, 2011[Desjardins, , 2017, (c) dynamikou nárůstu vzdělávajících se dospělých v podo-bě států brzy či pozdě adoptujících systémy NVD [Kalenda & Kočvarová, 2019]. Na základě těchto komplexních institucionálních znaků a celkové míry účasti pak autoři rozlišují různé "modely" [Aiginger & Guger, 2006;Green, 2000Green, , 2006Holford et al, 2008] či "národní systémy" [Desjardins, 2017;Saar et al, 2013a] vzdělávání dospělých, které sdílí i několik národních států společně a které identickým či téměř identickým způsobem ovlivňují celkovou účast na NVD. Jinými slovy, výsledným produktem těchto empirických výzkumů bývají popisné analýzy -teoretické klasifikace -současného stavu NVD a jeho hlavních makrostrukturálních rámců.…”

Preparing education for the crises of tomorrow: A framework for adaptability

“…In the most inclusive educational systems, state financing of education is coupled with broad structural accommodation for all, creating systems that are resilient in times of crisis and provide for lifelong and life-wide pathways to education. Resilient and inclusive educational frameworks featuring strong state support, such as those in Sweden and Denmark, promote advanced lifelong learning with high participation rates even among the unemployed, immigrants, older adults, less educated workers and low-skilled adults (Rubenson and Desjardins 2009 ; Desjardins 2017 ).…”