Příjem tekutin během vytrvalostního zatížení – pít podle pocitu žízně, ano nebo ne?

Abstract

AbstraktPři nedostatečném příjmu tekutin, při nadměrných ztrátách vody z těla pocením nebo kombinací obou faktorů dochází u sportovců k dehydrataci. Individuálně řízený příjem tekutin během zatížení založený na znalostech míry pocení je optimální strategií, která umožnuje sportovcům kontrolovat rozsah dehydratace a minimalizuje negativní dopady na sportovní výkon. Současná doporučení jsou však soudobou literaturou podrobena kritice pro přeceňování nežádoucích účinků dehydratace na sportovní výkon. "Benevolentní" strategie příjmu t ekutin během sportovního zatížení regulovaná diktátem žízně prochází renesancí a je podložena dostupnou literaturou. Cílem teoretického sdělení je kritická diskuse dvou kontrastních strategií příjmu tekutin během vytrvalostního zatížení, jejich dopad na rozvoj dehydratace a výkon sportovce. Východiskem diskuse jsou recentní publikace k tématu autonomního a předpisovaného příjmu tekutin ve sportu. Na základě dostupné literatury je možné autonomní model příjmu tekutin považovat za hydratační strategii bránící nežádoucímu vzestupu tělesné hmotnosti během zatížení v délce trvání do 90 min. Autonomní příjem je využitelný zejména u rekreačních sportovních aktivit. Předpisovaný příjem tekutin by měli preferovat především účastníci vytrvalostních závodů s délkou trvání nad 90 min a při vysoké okolní teplotě (>30 °C), dále vrcholoví sportovci během pravidelného vícefázového tréninku. AbstractIn case of insufficient fluid intake, excessive water loss from the body by sweating or a combination of both factors results in dehydration in athletes. Individually controlled fluid intake during exercise based on the knowledge of sweating rate is an optimal strategy that allows athletes to control the extent of dehydration and minimises the negative impact on sports performance. However, current recommendations are criticised by contemporary literature due to the overestimation of the undesirable effects of dehydration on sports performance. The "benevolent" strategy of fluid intake during an exercise, regulated by the dictate of thirst, is being re-evaluated with evidence-based support in the available scientific literature. The theoretical work aims to critically discuss two contrasting strategies of fluid intake during endurance exercise, their impact on the progression of dehydration and on athlete's performance. Recent publications on the topic of autonomous and prescribed fluid intake in the sport were the background for the discussion. Based on the current literature, autonomous drinking behaviour is recommended to majority of athletes participating in an exercise with a duration of < 90 min as it sufficiently prevents from overdrinking. Prescribed drinking regime should be adopted by endurance athletes in hot environments (> 30 °C) when exercise duration exceeds 90 min and by an elite athlete during daily multiple-session training.