Quality selection in young oak stands

Chroust, L.

doi:10.17221/2174-jfs

Cited by 4 publications

(8 citation statements)

References 4 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…It is interesting that i d higher than 2 mm was registered also on control plots, which is in accordance with Utschig and Pretzsch (2001), who found the annual diameter increment exceeding 2 mm even on unthinned plots in a 48-year-old oak stand near Kaiserslautern (Germany). Similar results were published by Chroust (2007), when his values of i d at the stand age of 43-58 years were 3.0 ± 0.8 mm on control plots, 3.4 ± 1.4 mm on a plot with positive selective thinning, and 3.8 ± 1.2 mm on a plot with marked target trees.…”

Section: Slenderness Quotientsupporting

confidence: 87%

“…Krahl-Urban 1959;Venet 1967;Baksa 1970;Korpeľ 1981), the main goal is to support the high quality of production (e.g. Korpeľ 1964;Schütz 1993;Chroust 2007;Slodičák et al 2009). This can be achieved by suitable tending methods, performed especially in young growth phases (Vyskot 1958;Hochbichler 1993;Chroust 1997;Korpeľ 1981).…”

mentioning

confidence: 99%

“…From this viewpoint, the method of promising and/or target trees also seems to be very effective for oak stands. Using this method, the attention is focused on the tending of selected (target) trees whose number ranges from 70 to 250 individuals per hectare (Baksa 1970;Roy 1975;Dong et al 1997;Chroust 2007;Slodičák et al 2009). The crucial problem is correct selection and marking of a sufficient number of the above-mentioned trees of selective quality (promising or target trees).…”

mentioning

confidence: 99%

See 2 more Smart Citations

Growth characteristics of oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) stand under different thinning regimes

Štefančík¹

2012

J. For. Sci.

View full text Add to dashboard Cite

In the paper, selected quantitative characteristics of 57-year-old oak pole stage stand were analysed on plots with different thinning regimes at its establishment. Six thinning treatments were performed in an interval of 8, 14 and/or 5 years. We applied the method of target (crop) trees on three partial plots and method of promising trees on one plot with different intensity of releasing the trees of selective quality (promising and target trees). The results of both methods were compared with the control (untreated plots). Preliminary outcomes suggested that from the quantitative aspects the best results were obtained on plots where target trees were released by removing one and/or two trees at the stand age of 19 years. These results confirmed the well-known fact that the tending of young oak stands should be realized by thinnings of intermediate intensity.

show abstract

Section: Slenderness Quotientsupporting

confidence: 87%

mentioning

confidence: 99%

mentioning

confidence: 99%

See 1 more Smart Citation

Growth characteristics of oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) stand under different thinning regimes

Štefančík¹

2012

J. For. Sci.

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Krahl-Urban 1959;Venet 1967;Baksa 1970;Korpeľ 1981), hlavním cílem je zejména zabezpečení vysoce kvalitní produkce (např. Korpeľ 1964;Schütz 1993;Gubka & Sklenár 2006;Chroust 2007;Slodičák et al 2009;Štefančík 2012), kterou možno dosáhnout jedině vhodnou výchovou předev-*Corresponding author. Martin Slávik, e-mail: slavikmartin@fld.czu.cz, phone: ++420 22438 3404 ším ve nejmladších růstových fázích (Vyskot 1958;Korpeľ 1981;Chroust 1997;Štefančík 2012).…”

Section: úVodunclassified

“…Výsledky autorů zabý-vajícími se výzkumem v dubových porostech dokázali důleži-tost výchovy z hlediska zdárného vývoje korun (Korpeľ 1973(Korpeľ , 1981Chroust 2004;Slodičák et al 2009;Štefančík 2012). Důležitým znakem dubových porostů je kvalita jejich kmene, protože pěstování porostů s dubem se prvořadě zaměřuje na kvalitativní produkci (Korpeľ 1964;Venet 1967;Baksa 1970;Schütz 1993;Chroust 2007). Výsledky uvedených autorů dokázali lepší kvalitu kmenů v porostech s výchovou oproti porostem bez výchovy.…”

Section: Diskuseunclassified

Porovnání vybraných kvalitativních znaků kmene dubových porostů při různém vlivu pomocných dřevin / Comparison of selected qualitative characteristics of stem in oak stands under varying effects of auxiliary tree species

Slavík¹,

Štefančík²

2015

Forestry Journal

View full text Add to dashboard Cite

The paper analyses the influence of auxiliary trees species on selected qualitative characteristics of the parent oak stand aged 100-120 years from the tending aspect point of view. Stand structure described by relative height position, and stem straightness and branchiness as the main qualitative parameters were studied on 162 trees in three different forest stands: (i) without woody understorey, (ii) with understorey dominated by European hornbeam with an admixture of small-leaved linden and field maple, and iii) with understorey dominated by small-leaved linden. The results showed a positive effect of auxiliary tree species on the oak quality (straightness and branchiness of stems) in the lower part of the stem. Under the assumed elimination of genetic influences, better qualitative parameters of oak could be explained by the occurrence of auxiliary trees in the understorey.abstrakt Práce analyzuje výsledky hodnocení vlivu pomocných dřevin na vybrané kvalitativní znaky mateřského dubového porostu ve věku 100-120 let z aspektu výchovy porostu. Hodnotili se struktura porostu (relativní výškové postavení), křivost a zavětvení kmene na 162 jedincích ve třech porostech: (i) bez podrostu, (ii) s podrostem tvořeným hlavně habrem, méně lípou a javorem babykou (iii) s podrostem s lípou. Výsledky ukázali kladný vliv podrostu dřevinného patra jak lípy srdčité, tak i habru obecného, a to jednak při hodnocení křivosti kmene, jednak i při hodnocení výskytu větví ve spodní části kmene. Podstatně lepší výsledky v kvalitě dubů si při předpokládaném vyloučení genetických vlivů vysvětlujeme právě přítomností pomocních dřevin v dolní etáži porostů. Klíčová slova: dub; kvalitativní znaky; pomocné dřeviny ÚvodDuby, zejména dub letní a dub zimní jsou našimi hlavními hospodářskými dřevinami v oblasti nižších poloh. Jejich přirozené zastoupení v lesích České republiky je odhadováno na 19,4 %, v roce 2010 dosahovalo 6,9 % a do budoucna se počítá s navýšením zastoupení obou zmiňovaných dubů na 9 % (Kolektiv 2010). Je obecně známo, že jde o velice perspektivní dřeviny, zejména s ohledem k možnostem vysokého ekonomického zhodnocení dřevní hmoty. Totiž finanční rozdíl mezi sortimenty III. až VI. jakostní třídy a sortimenty I., resp. II. jakostní třídy je právě u dubu značný. Je proto zřejmé, že snahou lesnického provozu by měla být i otázka za jakých podmínek lze dosáhnout vypěstování vysoce kvalitních dubových porostů, jejichž produkce bude kladně reagovat na požadavky trhu.I když v dubových porostech (smíšených i nesmíše-ných) se vždy kladl důraz na kvantitativní produkci (např.

show abstract

Comparison of growth of northern red oak (Quercus rubra L.) and durmast oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) under similar growth conditions

Štefančík,

Pástor

2023

Central European Forestry Journal

View full text Add to dashboard Cite

The impacts of climate change on forest stands are manifested in different ways and intensity. Changes in the species composition of forest stands due to the different tolerance of forest species to the effects of climate change are one of the consequences too. In this context, introduced tree species are often mentioned as a possible replacement for dying autochthonous species. Of the deciduous species, it is mainly northern red oak. The aim of this paper is to compare selected quantitative (number of trees, basal area, merchantable volume, basal area increment and volume increment) and qualitative (crop trees) characteristics in one stand of the northern red oak at the age of 54 years and in two stands of durmast oak (age 57 and 58 years) in comparable site conditions. Achieved results showed higher values in all investigated quantitative parameters in the northern red oak stand compared to durmast oak stands. The merchantable volume in the northern red oak stand was 473 m3 per hectare in the tended subplots and 742 m3 ha–1 in the control ones. On the subplots with durmast oak, it was only from 228 to 289 m3 ha–1 in the subplots with thinning and 226 to 357 m3 ha–1 in the control areas. The same results were obtained for the category of crop trees. It means 230 m3 ha–1 for the northern red oak and 28 to 121 m3 ha–1 for durmast oak. The well-known fact about the higher quantitative production of the northern red oak compared to durmast oak was confirmed.

show abstract

Quality selection in young oak stands

Cited by 4 publications

References 4 publications

Growth characteristics of oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) stand under different thinning regimes

Growth characteristics of oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) stand under different thinning regimes

Porovnání vybraných kvalitativních znaků kmene dubových porostů při různém vlivu pomocných dřevin / Comparison of selected qualitative characteristics of stem in oak stands under varying effects of auxiliary tree species

Comparison of growth of northern red oak (Quercus rubra L.) and durmast oak (Quercus petraea [Mattusch.] Liebl.) under similar growth conditions

Contact Info

Product

Resources

About