Východiska: Radioterapie se považuje za potencionální karcinogenní faktor, nicméně pacient s vyléčeným nádorem má min. 14% riziko vzniku dalšího nádoru bez ohledu na předcházející protinádorovou systémovou terapii nebo radioterapii. Na zvýšeném riziku vzniku sekundárních zhoubných nádorů mají svůj podíl protinádorová systémová léčba, radioterapie a samozřejmě i genetické predispozice; to je nepochybné. I nižší věk nemocného má vliv na zvýšení rizika vzniku radiačně indukovaných nádorů. S moderní účinnou protinádorovou léčbou lze předpokládat další prodloužení přežívání nemocných s malignitami, a tedy vyšší výskyt sekundárních nádorů. Empiricky lze konstatovat, že řada publikovaných prací, které popisují vznik sekundárních nádorů po léčbě zářením, nevychází z definice sekundárního nádoru podle Cahanových kritérií (především: sekundární nádor se musí vyskytovat v ozařovaném poli, histologicky se jedná o jiný druh nádoru a minimální doba latence má být delší než 4 roky). Cíl: V práci je uveden přehled retrospektivních studií na téma sekundárních nádorů, dále přehled častých sekundárních malignit, jejich možná příčina se zaměřením na radioterapii a možnosti snížení rizika radiačně indukovaných malignit za použití moderních technik radioterapie, použití nižších energií a redukce ozařovaných objemů. Závěr: Riziko radiačně indukovaných nádorů je často v reklamě a na sociálních sítích z komerčních důvodů zbytečně nadhodnoceno. Klíčová slova radioterapie-sekundární nádory-radiačně indukované nádory Summary Background: Radiotherapy is considered a potential carcinogenic factor; however, a patient with a cured tumor has a min. 14% risk of developing another tumor regardless of previous anticancer systemic therapy or radiotherapy. However, anticancer systemic therapy, radiotherapy, and, of course, genetic predispositions, contribute to the increased risk of developing secondary cancers; that is undoubted. Even the younger age of the patient has an effect on the increased risk of radiation-induced malignancies. With modern effective anticancer treatment, a further prolongation of the survival of patients with malignancies, and thus a higher incidence of secondary tumors, can be expected. Empirically, it can be stated that many published works that describe the formation of secondary tumors after radiation treatment are not based on the definition of a secondary tumor according to the Cahan criteria (especially: the secondary tumor must occur in the irradiated field, histologically it is a different type of tumor and the minimum latency should be longer than 4 years). Purpose: The article presents an overview of retrospective studies on the topic of secondary tumors, an overview of common secondary malignancies, their possible cause with a focus on radiotherapy and the possibility of reducing the risk of radiation-induced malignancies using modern radiotherapy techniques, lower energies and reduced radiation volumes. Conclusion: The risk of radiation-induced tumors is often unnecessarily overestimated in advertising and on soc...