“…Především z důvodu dostupnosti relativně rozsáhlého souboru sekundárních dat, na základě kterého mohl být sestaven soubor kvantitativních ukazatelů indikujících úroveň sociálního kapitálu, důsledky této úrovně a podmínky vhodné pro jeho utváření, byla zvolena úroveň okresů. Jsme si vědomi skutečnosti, že okresy jsou vnitřně silně heterogenní jednotky (Jančák 2001), ve kterých mohou dostupné údaje dokumentovat územní rozdíly již příliš generalizovaně (Jančák, Havlíček, Chromý, Marada 2008), a proto není možné získat zcela reálný (objektivní) obraz územní diferenciace daného fenoménu. Z tohoto důvodu, a s ohledem na charakter konceptu sociálního kapitálu, by bylo vhodnější použití přirozených územních jednotek na bázi určité vnitřní homogenity, podobného historického a socio-ekonomického vývoje (viz např.…”