1 III. interní klinika -nefrologická, revmatologická a endokrinologická LF UP a FN Olomouc 2 Oddělení klinické bio chemie, FN Olomouc 3 Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc 4 Ústav lékařské biofyziky, LF UP v OlomouciSouhrn Východiska: Cílem bylo srovnání dvou nových stratifi kačních modelů mnohočetného myelomu (multiple myeloma -MM), tj. podle Avet-Loisiaua (A-L) a podle Ludwiga (L) založených na indexu HLC-r (poměr sérových hladin involved-HLC/ uninvolved-HLC tj. HLC-κ/ HLC-λ vyšetřených metodou Hevylite™, tj. nefelometrickou/turbidimetrickou technikou s pomocí specifi ckých polyklonálních protilátek na přístroji Binding Site SPA PLUS ) a β 2 -mikroglobulinu (β 2 -M) s vybranými prognostickými faktory (PF) MM a stážovacími systémy dle Durieho-Salmona (D-S) a International Staging System (ISS). Soubor pa cientů a metody: V 132členné sestavě nemocných (94 IgG a 38 IgA typ MM) byl vyšetřen při dia gnóze HLC-r, vybrané PF a byla provedena stratifi kace souboru podle D-S, ISS, A-L a L. Výsledky: Na rozdíl od IgA byl u IgG izotypu zjištěn signifi kantní vztah HLC-r k stratifi kaci dle D-S a ISS s rozdílností podstadií A vs. B dle D-S (p = 0,049) a mezi ISS stadii 1 vs. 3 (p = 0,001). V souboru IgG byl vysoce signifi kantní souhrnný vztah hloubky poklesu Hb i albuminu a vzestupu β 2 -M k výsledkům stratifi kace dle ISS, A-L a L modelu (p < 0,0001), vzestupu LDH v systému dle ISS a A-L a kreatininu dle ISS a L, nikoliv ale vztah stadií vyhodnocených podle kteréhokoliv stratifi kačního systému k hodnotám FLC-r (poměr volných lehkých řetězců imunonoglobulinu κ/ λ), trombocytů a Ca. V souboru IgA byl signifi kantní souhrnný vztah hloubky poklesu Hb, trombocytů, albuminu a vzestupu β 2 -M k výsledkům stratifi kace dle ISS, A-L a L, k vzestupu kreatininu v případě ISS, nikoliv ale hodnot FLC-r, Ca a LDH při použití kteréhokoliv stratifi kačního modelu. Stupeň korelace vybraných PF, zejména Hb, albuminu a β 2 -M, případně i trombocytů, LDH a kreatininu ke stadiím dle ISS a k 1.-3. rizikové kategorii podle modelu A-L a L byl u IgG vs. IgA izotypu značně proměnlivě rozdílný (p < 0,0001-0,030). Stážovací systém dle ISS se vyznačoval proporcionálním zastoupením stadií 1-3, zatímco v A-L modelu převažovala u IgG i IgA izotypu riziková kategorie 2, tj. intermediate risk (47,3 a 44,7 %) a v modelu dle L riziková kategorie 3, tj. high-risk (41,5 a 52,6 %) s nízkým zastoupením kategorie 1, tj. low-risk (23,4 a 10,5 %). McNemar-Bowkerův test symetrie prokázal v obou izotypech MM nejvyšší shodu mezi stratifi kací dle D-S a L v kategorii 3, tj. high-risk (31,9 a 28,9 %) s celkovou shodou pouze v 53,2 a 42,1 % a se signifi kantním posunem v případě IgG izotypu (p = 0,036). U IgG i IgA izotypu byla souhrnná shoda v zastoupení kategorií 1-3 dle ISS vs. A-L (62,4 a 63,2 %), ale se signifi kantním posunem stratifi kace (p = 0,002 a 0,028). V případě IgG i IgA izotypu byla úzká shoda mezi modely dle A-L a L (64,5 a 81,6 %) se signifi kantně významným vzájemným stratifi kačním posunem (p < 0,0001 a 0,030). Závěr: Nové stratifi kační m...